Rozhovor s LEONOU PETROVOU, auditorkou bezpečnosti potravin, konzultantkou na kvalitu potravin, členkou legislativního výboru Potravinářské komory ČR a lektorkou 1. VOX.

Podvody s potravinami jsou staré jako lidstvo samo. Praktiky nekalých výrobců nebo dodavatelů surovin jsou stále vynalézavější a možnosti spotřebitelů tyto podvody objevit jsou omezené. Pokud však příslušné kontrolní orgány na podvod narazí, tresty výrobcům jsou citelné a v České republice mohou dosahovat až mnohamilionových částek. Leona Petrová popisuje nejčastější případy falšování potravin, ale rovněž radí, kde mohou spotřebitelé získat informace pro účinnou obranu.

Jaké jsou nejčastější potravinářské podvody a případy falšování potravin?

Zde bych se vrátila hodně do historie. Potravinářské podvody a falšování potravin není žádnou novinkou či módním trendem poslední doby. Falšování potravin doprovází lidstvo již od začátku směnného obchodu. Už v nejstarších zákonících, jako byl například babylónský kodex krále Chammurapiho, jsou uváděna pravidla a postihy pro nepoctivé obchodníky. Mezi zmiňované podvody patří i šizení na váze zboží, dále přimíchávání levných složek, ředění vodou, náhrady nedostupné suroviny jiným druhem potraviny apod. Často se jedná „pouze“ o zhoršení kvality potraviny nebo narušení etického cítění a životního přístupu. Ale mnohem závažnější je, že falšováním potravin může dojít i k ohrožení zdraví konzumentů. Historicky – od antiky přes středověk až do 19. století – jsou jako nejčastější příklady falšování potravin uváděny například falšování původu vína, ve středověku byli nepoctiví pekaři potupně mácháni v řece, do vína se přidával olovnatý cukr, do mléka se přidávalo mýdlo, máslo se falšovalo lojem, do mletého pepře se přidávala chlebová kůrka, vosk se míchal s hrachem, sůl s vápnem a podobně.

To byla historie. Jak tomu je v současnosti?

Mezi nejčastější případy falšování patří v současné době následující potraviny: koření (mletá cihla v paprice, nepovolená barviva, náhražky bobkové listu ořešákem, šafrán s barvivy), med, víno a burčák, masné výrobky (méně masa, náhrady jiným druhem masa, země původu), olivové oleje (extra panenský olivový olej, země původu), kečupy (nižší obsah rajčatové sušiny), sušené mléko (melamin), chmelové extrakty (země původu), aromata (záměna přírodních za syntetická), nealkoholické nápoje (obsahy vitamínů, barviv, konzervačních látek). Ale s falšováním se můžeme setkat například i v restauracích, kde je častým problémem vydávání smaženého sýra za rostlinné alternativy, podávání jiného druhu masa, záměny ryb, sýrů, salámů nebo ředění alkoholických nápojů vodou.

Předpokládám, že se falšují dražší potraviny či produkty.

Ano, je to tak. Z hlediska falšování patří mezi rizikové dražší potraviny jako například lihoviny, víno či koření, málo dostupné potraviny a potraviny prodávané ve velkém množství. V rámci Evropské unie se také řeší dvojí kvalita potravin. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu IMCO jednoznačně podpořil přijetí legislativy, která má zabránit tomu, aby na trh byly uváděny identické potraviny s různým složením v závislosti na zemi prodeje. Tedy, že například rybí prsty uváděné pod stejnou značkou budou mít stejný obsah rybího masa, lískooříškové krémy budou mít pod stejným názvem totožné složení v rámci všech zemí EU. Dvojí kvalita by měla být upravena v rámci revize balíčku spotřebitelské legislativy.

Jak lze vlastně potravinářské podvody definovat?

Jsou to podvodné aktivity týkající se potravin a potravinářských obalů, které jsou ekonomicky motivované. Mají závažné důsledky pro spotřebitele a podniky, a to jak zdravotní (například melamin v kojenecké výživě a sušeném mléce, metanol v alkoholických nápojích), tak i kvalitativní (např. záměna hovězího masa za koňské). Ekonomické ztráty pro potravinářský průmysl jsou odhadovány na 20 až 50 miliard dolarů ročně. Potravinářské podvody se týkají celého dodavatelského řetězce, tedy od farmy po prodej spotřebiteli.

Jak může tyto podvody spotřebitel bezpečně odhalit?

Ve většině případů nemá spotřebitel možnost potravinářské podvody a falšování potravin odhalit. Může pouze pečlivě číst etikety na výrobcích, sledovat média s informacemi o rizikových potravinách, procházet informace na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy, Potravinářské komory nebo týdenní hlášení systému rychlého varování (RASFF). Velmi populárním zdrojem informací jsou stránky bezpečnosti potravin (https://www.bezpecnostpotravin.cz) a potravin na pranýři (http://www.potravinynapranyri.cz/). Na těchto stránkách lze získat informace o zdravotně závadných, nekvalitních a falšovaných potravinách, přehled o uzavřených provozovnách, ale například i výsledky tematických kontrol. Neméně vítaným zdrojem informací je i vysvětlení pojmů potravinářské terminologie či nevyhovujících parametrů a odpovědi na dotazy spotřebitelů. Pro odhalení falšování potravin je důležitý vývoj metod detekce falšování, jsou to například metody na základě analýzy DNA, pylových zrn a podobně.

Jaké postihy za tyto nekalé praktiky lze uložit?

Výše finančních postihů se odvíjí dle typu podvodných a falšovacích praktik (a obecně dle typů porušení potravinového práva obecně) a je stanovena v Zákoně o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. (poslední novelizace zákona č. 180/2016 Sb.). Výše pokut za přestupky je odstupňována dle jejich typů. Jsou přesně citovány jednotlivé paragrafy a požadavky zákona a pokuty mohou být skutečně velmi vysoké. Mohou se tedy pohybovat se i v řádu jednotek milionů korun, ale mohou dosáhnout i výše 50 milionů korun. Samozřejmě jde vždy o individuální posuzování jednotlivých případů. Další forma postihu je uzavření provozoven a možné opětovné otevření až po realizaci stanovených nápravných opatření.

Mimo země Evropské unie mohou být postihy ještě mnohem tvrdší. Jedním příkladem je melaminová aféra v Číně. Do sušeného mléka (kojeneckých výživ) byl přidáván melamin, aby se analyticky potvrdil požadovaný obsah bílkovin, dle zveřejněných informací onemocnělo zhruba 100 tisíc dětí a šest z nich dokonce zemřelo. Odpovědní manažeři z firem, které toto falšování prováděly, byli odsouzeni k smrti. Pro firmy, které se dopustí podvodných praktik a falšování je samozřejmě velmi negativní a až likvidační medializace v tisku, televizích, na komunikačních sítích.

Jaké jsou aktuality v české a evropské legislativě, kterou jsou platné od letošního roku?

Česká a evropská legislativa je vlastně takový „nekonečný příběh“. Neustále jsouaktualizována Nařízení a Směrnice EU, Zákony, vyhlášky a komoditní vyhlášky ČR. Řeší širokou škálu požadavků i ve vztahu k falšování (značení, země původu, kontaminující látky, přídatné látky, povolené ošetření-ozařování, primární složka, kvalitativní ukazatele, hmotnost, definice sýrů, mléka, chráněné značky, záměny a tak dále.). Legislativa definuje, že není povoleno uvádět do oběhu potraviny s cílem záměrně ošidit spotřebitele nebo získat profit na úkor ostatních. Legislativa dále upravuje, jakým způsobem mají být deklarovány jednotlivé složky potravin. Pomocí těchto obecných právních základů se zejména SZPI zaměřuje na prokazování autenticity a falšování potravin.Legislativní požadavky Evropské unie a České republiky jsou poměrně obsáhlé a složité. Důkazem je například to, že ke stávající legislativě jsou obvykle vydávány různé příručky a vodítka s vysvětlením, jak vlastně legislativní požadavky pochopit a aplikovat. Aktuálně jsou v připomínkovacím nařízení například: Novela zákona o ochraně veřejného zdraví, návrh vyhlášky o způsobu klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat, návrh vyhlášky o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje.

Pravidelně je evropská legislativa také pravidelně aktualizována ve vztahu k pesticidům, přídatným a kontaminujícím látkám. Evropský účetní dvůr vydal v lednu 2019 Zvláštní zprávu pro Chemická nebezpečí v našich potravinách, s hlavním mottem: Politika EU v oblasti bezpečnosti potravin nás chrání, ale stojí před výzvami.

Děkuji za rozhovor.