Rostoucí obliba bezhotovostních plateb se projevuje i v případě malých prodejen potravin. Podíl karetních transakcí v sítích tradičního trhu dosahuje třiceti procent. Oproti situaci před pěti lety se jedná o trojnásobně vyšší hodnotu. Důvodem je především zavedení regulace mezibankovních poplatků, která by se podle obchodníků měla vztahovat i na stravenky. Do budoucna lze u českých prodejen čekat také zavádění samoobslužných pokladen a další kroky k úplné bezobslužnosti.

Podle posledních průzkumů činí podíl plateb kartou v Česku 33 procent. Jejich celkový počet pak dlouhodobě roste. Jak ukazují data Sdružení pro bankovní karty, za první tři čtvrtletí loňského roku jich v Česku bylo přes 784 milionů, meziročně se tak jednalo o více než pětinový nárůst. Popularita platebních karet se výrazně ukazuje i u nákupů potravin. V posledních letech je přitom toto řešení čím dál populárnější i u menších prodejen na venkově. Zatímco před pěti lety byl v některých prodejních sítích podíl okolo 10 procent, nyní je výrazně vyšší. „Registrujeme v současnosti třicetiprocentní podíl plateb kartou. Očekáváme další růst i v budoucnu a tím i výhodnější podmínky ze strany provozovatelů platebních karet,“ řekl předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák.

Jako hlavní důvod tohoto nárůstu přitom vidí zavedení evropské regulace mezibankovních poplatků při platbě kartou, která vstoupila v platnost koncem roku 2015. Díky ní mohou být při tomto typu placení uplatňovány poplatky maximálně do výše 0,3 procenta celkové částky. „Kvůli vyšším poplatkům část prodejen karty vůbec nepřijímala, protože to pro ně nebylo ekonomicky výhodné. V porovnání se současností byl tehdy rozdíl v poplatku za platbu kartou i tři sta procent. V současnosti jsou však díky změnám v zákoně vybaveny terminály všechny prodejny už dva roky,“ řekl předseda Družstva CBA.

Regulace u karet ano, u stravenek nikoliv

V souvislosti s regulací poplatků při platbě kartou je podle Mazáka zarážející, že se podobné pravidlo nevztahuje i na jinou formu placení – stravenky. „Pro obchodníka jsou náklady při platbě stravenkou i tisíckrát vyšší než u platby kartou. Takto extrémní rozdíl je neuvěřitelný. Jestliže existuje regulace na platební kartu, měla by přijít i na stravenky,“ řekl Mazák. Velkým problémem je podle něj také to, kdy obchodník penězi disponuje. Zatímco u karetní transakce je to zpravidla druhý den, u stravenek to kvůli měsíčnímu vyhodnocování a následné třicetidenní splatnosti trvá dlouhé týdny.

Největší paradox pak podle předsedy Družstva CBA nastává v případě elektronické stravenky, která pro spotřebitele funguje jako běžná platební karta. Pro obchodníka se však výrazně liší, ať už ve výši poplatku či době, za kterou jsou mu peníze od nakupujícího připsány. „Stravenky by se tedy měly buď výrazněji regulovat nebo ještě lépe zrušit. Obchodníci na nich pouze tratí,“ uvedl Mazák.

Poloviční podíl v budoucnosti

Současný třetinový podíl plateb kartou by měl na nezávislém trhu dále růst i do budoucna, zejména pak ve větších prodejnách. „V těch nejmenších dělají spotřebitelé jen rychlé nákupy o pár položkách, typicky například svačiny. Projevuje se to i na nižší útratě, která se pohybuje okolo 70 korun. K nákupu jim tedy stačí pár drobných mincí,“ řekl Mazák. Naopak u větších prodejen úměrně roste i objem nákupu, spotřebitelé tak v těchto případech častěji sahají po platební kartě. I díky neustálému osvojování moderních technologií tak lze čekat, že podíl bezhotovostních plateb zde může podle předsedy Družstva CBA do pěti let vzrůst až na padesát procent.

Cesta k postupné bezobslužnosti

Právě velké prodejny skýtají potenciál i k dalším moderním způsobům placení, kterým jsou samoobslužné pokladny. „Toto řešení vyžaduje větší množství pokladen, jedna z nich pak může být samoobslužná. Plánujeme tuto variantu vyzkoušet buď už v tomto nebo příštím roce. Pokud se osvědčí, budeme v tom pokračovat,“ uvedl Mazák. Ačkoliv se podle něj velké řetězce snaží zavádění tohoto řešení především ušetřit mzdové náklady, v případě tradičního trhu by byl hlavním benefitem komfort nakupujících. I u samoobslužné pokladny totiž musí být k dispozici obsluha pro případnou pomoc zákazníkovi.

Právě samoobslužné pokladny by podle Mazáka mohly být určitým předstupněm postupné úplné bezobslužnosti vesnických prodejen. Jedná se však stále o poměrně vzdálenou budoucnost. „Mzdové náklady jsou pro celou řadu malých obchodů na venkově jednou z největších provozních položek. Celkové automatizace směrem k větší bezobslužnosti by tuto věc řešila. Jednalo by se však o velkou počáteční investici, řada spotřebitelů zatím navíc na tuto variantu ještě není připravená,“ uzavřel předseda Družstva CBA.