V Česku bylo letos v únoru nejvíce veřejných čerpacích stanic od roku 2008, a to 3 991. Jejich počet vzrostl od loňského srpna o sedmnáct. Na tomto vývoji však mají největší podíl rapidně přibývající plnicí stanice CNG. Těch je v Česku již 173, tedy o 14 více než před půl rokem. Počet všech čerpacích stanic je nicméně více než sedm tisíc. Kromě těch veřejných je totiž v Česku též mnoho stanic umístěných v různých podnikových areálech. Jejich kvalita je ale bohužel kontrolována minimálně.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je v Česku celkem 7 061 čerpacích stanic. Z tohoto počtu je jich 56,5 % veřejných. Jedná se o 3 991 čerpacích stanic dostupných běžnému motoristovi. Vedle toho jsou evidovány též čerpací stanice s vymezeným přístupem a prodejem a dále neveřejné stanice, které fungují jako výdejní místa pohonných hmot pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů. Nacházejí se zpravidla v areálech různých podniků, jakými jsou například zemědělské farmy, technické služby měst, lomy či autodopravci. Čerpacích stanic s vymezeným přístupem evidovalo MPO v únoru 690 a neveřejných pump 2 380.

Počet veřejných čerpacích stanic se v únoru zvýšil oproti srpnu loňského roku o sedmnáct. Jejich počet tak letos roste již dvanáctým rokem po sobě,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. Neznamená to však, že by se rozšiřovala síť standardních čerpacích stanic, kde je k dostání především benzín a nafta. Rostl totiž především počet plnicích stanic CNG. „Zatímco počet standardních čerpacích stanic se zvýšil o tři, CNG stanic přibylo celkem čtrnáct a v Česku je jich tedy už 173. Jsou však zpravidla součástí stávajících standardních čerpacích stanic, byť nejsou jejich majetkovou součástí, a na jedné adrese tudíž často bývají evidovány dvě různé stanice,“ vysvětluje Damir Duraković.

Kvalita paliv je na českých čerpacích stanicích dlouhodobě vysoká. Problematické ovšem mohou být neveřejné areálové čerpací stanice neboli provozní nádrže. Z těch se sice nesmí vydávat ani prodávat palivo dalším osobám – v opačném případě se z nich dle zákona stávají veřejné čerpací stanice pohonných hmot –, ale to, že se tak mnohdy děje, není vyloučeno. Protože je zde jakost paliva kontrolována minimálně, péče o skladované palivo a údržba technologií stěží dosáhne takové úrovně jako u renomovaných petrolejářských firem. „Podle informací České obchodní inspekce bylo v rámci kontrol jakosti loni odebráno celkem 2 645 vzorků paliv. Z naprosté většiny jde o vzorky z veřejných čerpacích stanic, pouze šest vzorků bylo z provozních nádrží,“ uvádí Damir Duraković. „Kontroly se zcela správně zaměřují na veřejné pumpy. Motoristé by se proto měli vyvarovat tankování z těch neveřejných, které jsou v praxi kontrolovány minimálně,“ dodává Damir Duraković.

Kromě čerpacích stanic veřejných, s vymezeným přístupem a neveřejných existují rovněž zařízení, z nichž se vydávají pohonné hmoty výlučně pro pohon vozidel ozbrojených sil, vozidel základní složky integrovaného záchranného systému nebo vozidel určených k plnění úkolů zpravodajských služeb. Tyto pumpy však evidence MPO nezahrnuje.

Počet veřejných čerpacích stanic v Česku

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Počet veřejných čerpacích stanic 3 578 3 615 3 672 3 717 3 728 3 745 3 792 3 844 3 906 3 940 3 974 3 991

Zdroj: MPO; údaje jsou platné k poslednímu dni daného roku, údaj za 2018 je platný ke dni 14. 8. 2018, údaj za 2019 je platný ke dni 11. 2. 2019.