Pracovní přetížení, rostoucí informovanost, důraz na dokonalý vzhled nebo stále více sportujících osob ze střední generace. I toto jsou faktory, které pomáhají celosvětovému růstu trhu se sportovním oblečením a vybavením. Doposud nejsilnější kupní silou byl severoamerický trh, ovšem dle odhadů společnosti Allied Market Research by jej měla do roku 2020 předběhnout Asie. Jak jsou na tom se sportem Češi? Kolik zboží nakoupí, jak sportují a které aktivity jsou nejoblíbenější? 

Celosvětovému trhu se sportovním oblečením dominují muži, utratí přibližně 52 procent z celkových příjmů v segmentu. Druhou kupní skupinou jsou ženy, u nich se navíc očekává, že odbyt zboží povyroste do roku 2020 o dalších 5,7 procenta1, a to kvůli jejich sílícímu zájmu a zapojení. Vyšší výdaje jsou očekávány také ze strany aktivnějších seniorů nebo přetížených pracujících, kteří stále častěji chodí stres odbourat do fitness studií, tělocvičen, plaveckých bazénů nebo si chodí zaběhat.

Současnému trendu zásadně napomáhají sociální sítě v čele s Facebookem a Instagramem, protože právě fotky sportujících uživatelů tvoří značnou část sdíleného obsahu. „Rostoucí poptávka po prémiovém fitness oblečení a vybavení se v posledních letech zásadně zvýšila. Především mladí lidé už nechtějí sportovat ve vyřazeném nevzhledném oblečení. Je tu ale i nová skupina, na kterou berou výrobci stále častěji ohled – sportovci ve středním a vyšším věku. Češi utrácí za sportovní zboží daleko více peněz než před lety. Hitem jsou také nové technologie, které pomáhají sledovat srdeční frekvenci, hloubku dýchání, fyzickou aktivitu nebo spotřebu kalorií,“ dodává Lenka Čapková, ředitelka outletového centra Fashion Arena Prague Outlet.

Její tvrzení potvrzují i data Eurostatu z roku 2016, která mapují spotřebu domácností.2 Ve výdajích na vybavení pro sport, kempování a rekreaci v přírodě zaujímají nejvyšší příčku Češi, Slováci a Poláci, a to se 35 procenty, oproti unijnímu průměru, který je v této oblasti pouze 17 procent. Z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem vyplývá, že sportu se aktivně (alespoň jednou týdně, nejméně 10 minut v kuse) věnuje přibližně třetina Čechů.3 Nejaktivnější skupinou jsou mladí lidé mezi lety 15-24, těch sportuje bezmála 68 procent. Ve věkové kategorii 25-34 je aktivních 54 procent a ve skupině starších do 44 let sportuje 43 procent. Mezi lety 55-64 let je aktivních 19 procent Čechů, ve kategorii 65-74 let potom sportuje 12,5 procenta a mezi staršími 75 let už pouze 6 procent.4

Soudě dle velikosti členské základny sportovních svazů jsou v ČR fotbal a tenis dlouhodobě nejoblíbenějšími, na třetím místě je potom volejbal.5 Dle počtu členů má fotbal 361 tisíc členů (převaha mužů, kterých je přes 344 tisíc), tenis má 50 tisíc členů (z toho 35 tisíc mužů) a volejbal má 41 tisíc členů (zde převažují ženy, je jich 23 tisíc).

Doporučená fyzická aktivita dle Světové zdravotnické organizace je pro dospělého jedince alespoň 150 minut týdně. Takovouto aerobní fyzickou aktivitu alespoň mírné intenzity týdně vykonává průměrně 33,8 procent dospělé populace Česka (tj. 15 až 64 let). Ve všech věkových kategoriích převládají muži, jak už bylo uvedeno, nejpočetnější je skupina 15 až 24 let, ve které je aktivních 57,3 procenta.6 Posilování svalů alespoň 2 x týdně provozuje 16,5 procenta dospělé populace Česka. Nejpočetnější skupinou jsou opět muži ve věku 15 až 24 let, a to celých 44 procent.

5 jde o statistiku dle subjektivní míry oblíbenosti a z hlediska počtu stabilní členské základny, ČSÚ

6 http://www.uzis.cz/rychle-informace/ehis-2014-zakladni-vysledky-setreni