Rozhovor s PAVLEM MARCEM, zakladatelem advokátní kanceláře NOVALIA.

Advokátem je již dvacet let a mnoho zkušeností v obchodním a finančním právu, zejména s mezinárodním prvkem. Po řadě kariérních let jako společník v předních mezinárodních kancelářích se rozhodl spojit s těmi nejlepšími a vytvořit sdružení advokátů NOVALIA jako platformu pro poskytování moderních právních služeb vybraným klientům s využitím pokrokových postupů a technologií

Kdy vás začalo zajímat právo?

Sametová revoluce mne zastihla na gymnáziu. O pár měsíců později jsem dostal od ředitele školy zajímavý úkol: přepsat školní řád. Takže jsem začal jako takový malý legislativec.

Jaký je podle vás rozdíl mezi právem a spravedlností?

Asi jako mezi náboženstvím a Bohem všemohoucím.

S vašimi společníky jste opustil rozjeté kariéry ve velkých mezinárodních kancelářích a založil vlastní advokátní kancelář. Co Vás k tomu vedlo? Jaké byly začátky?

Tušili jsme, že jako majitelé vlastní firmy budeme tytéž klienty obsluhovat s větší upřímností a že za to budeme lépe placeni. A to se také vyplnilo. Osamostatnění nám umožnilo tři různé věci. Za prvé zavést naprosto transparentní finanční motivaci všech advokátů. V klasické poradenské firmě vyhrává ten, kdo napíše nejvíce účtovatelných hodin. V karikatuře to znáte z románů Johna Grishama, ale je to hrozivě blízko skutečnosti. Naše rovnice dělení zisku je pro všechny naše advokáty stejná a v každém okamžiku práce motivuje ke správnému chování. Za druhé jsme se mohli přiblížit klientům ze světa technologických startupů. Na to nestačí sundat si kravatu. Musíte mít možnost prodávat jim službu s bezprostředností, kterou jako zaměstnanec nadnárodní právní firmy nedokážete sloučit s marketingovým plánem a rozpočtem. Za třetí jsme rychleji naskočili na vlak technologických inovací, což nás osvobodilo z našich starých kancelářských doupat a odstřihlo od drátů. Ještě dneska máte v Praze advokáty, kteří se z firemního mobilu nedokáží přihlásit do Zoomu, Slacku nebo Webexu.

Váš způsob práce se liší od klasických advokátních kanceláří, fungujete také v tzv. hotelovém systému. Mohl byste to krátce přiblížit?

Naše kancelář je v podstatě pár pěkných jednacích místností v nejvyšším patře paláce nad Františkánskou zahradou. Nikdo nemáme svoji stálou židli. Přijdete s notebookem a mobilem a sednete si, kde je místo. Sedíte kolem velkého stolu s jinými. Výměna nejlepších přístupů je přirozená a rychlá. Pokud má právník nějaké papíry k případu, musí je při odchodu uklidit do své skříně. Hotelový systém to není, protože náklady na kancelář si dělíme stejným poměrem jako odměnu. Židli si nerezervujete a neplatíte za ni.

Vaše AK je na českém trhu netradiční i ve vztahu k jednotlivým vašim advokátům včetně odměn a rozdělování zisku. V čem to spočívá?

Jsme klasické sdružení advokátů a všichni advokáti jsou společníci. Myslíme si, že do advokacie vykořisťování nepatří. Na každém projektu určíme procenty, kdo se jak podílel na přivedení klienta, udržení vztahu s ním, získání konkrétního projektu, dohledu nad projektem a hlavně, kdo věc zpracoval. Vzorec je stále stejný. Vložíte proměnné do tabulky a rozdělení odměny se automaticky spočítá. Příjmy a výdaje si rozdělíme každé čtvrtletí. Funguje nám to už čtyři roky skvěle, aniž jsme museli cokoli na vzorci měnit.

Co nás podle vás čeká v budoucnu na trhu právních služeb? Kam posunou technologie poskytování právních služeb? Dá se říci, že i vaše právní kancelář je startup?

Různé segmenty trhu půjdou různými cestami. Robotizaci práva, hlavně formuláře pro masové použití, provedou jiné subjekty než advokátní kanceláře, ty na to nemají motivaci ani kapitál. Advokacie, stejně jako jiné podobné poradenské služby, zatím docela odolává již dostupným technologiím, které by mohly vést k větší racionalizaci a zlepšení poměru cena/výkon. Nabídka a poptávka se zatím nepotkává online, ale většinou offline. Přece jen je naše profese obchod s důvěrou, tedy důvěrou lidí v lidi, nikoli robotů v roboty. Novalia je startup svojí vnitřní náladou, ale chybí nám škálovatelnost, kterou mají nápady našich klientů.

Budou se právní služby díky tomu zlevňovat? Jak se díváte na tarif právních služeb?

Právní služby pro běžného občana nebo malou firmu v Česku jsou už dnes levné jako nikdy. Na většinu situací si můžete koupit smlouvu online za pár desetikorun a dokonce si ji nechat zkontrolovat živým právníkem za pár stokorun.

Jak se díváte na rozmach startupů v ČR? Vidíte u nich nějaký vývoj?

Je skvělé, že Česko patří mezi ty části světa, kde nějaká startupová kultura vznikla. Podnikavost je nám prostě vlastní. Prostředí, hlavně dostupnost financí lokálních i přes hranice, je docela dobré na to, že jsme postkomunistická země. Pokud se do toho nebude moc míchat stát, tak budeme na technologické mapě světa. Sice blízko okraje, ale na mapě.

Co si myslíte o sdílené ekonomice? Jaké by podle vás měly být právní a ekonomické mantinely?

Problémy se sdílenou ekonomikou snad už začnou být loňské téma. Už ty chytré mobily držíme všichni v rukách více než pět let, takže většina chápe, jak lze prostřednictvím mobilní aplikace racionalizovat využití některých zdrojů a že není cesty zpět. Ohledně nastavení mantinelů nás naštěstí předběhli na tolika místech na světě, že teď nám jen stačí okopírovat tu regulaci, která má optimální výsledky. Taxíky jsou snad vyřešené a nyní je řada na ubytování.

Dalším zajímavým trendem jsou zaměstnanecké akcie. Kdy se vyplatí jako motivaci i odměňování zaměstnanců?

Každý startup by měl mít opční plán pro zaměstnance, aby dokázal přilákat a udržet talenty. Stát musí dostat rozum a nastavit zdanění zaměstnaneckých akcií na úrovni jiných akcií a ne na úrovni mzdy. To by ohromně pomohlo celému startupovému ekosystému.

Jak vidíte v současné době situaci na trhu práce? Dotýká se to i právní oblasti?

Zajímavá věc. Všude chybí lidi, ale právníků je pořád všude dost!

Lákalo vás také někdy věnovat se jinému oboru než právu? Kterému a proč?

Na začátku jsem chtěl být novinář a práva jsem šel studovat proto, abych věcem, o kterých budu psát, lépe rozuměl. Ale vyšlo to jinak a jsem s tím spokojený.

Co vás nejvíce potěší? Může také právník někdy odpočívat?

Opravdu hodně mě potěší, když mohu občas odpočívat.

Děkuji za rozhovor.