Na bydlení a výdaje s ním spojené Češi vynakládají v průměru 25,4 procenta ze všech svých výdajů. Podle zjištění projektu Evropa v datech proto do peněženek kvůli bydlení musí sahat hlouběji než obyvatelé většiny ostatních evropských států. Více platí už jen Finové (28,8 procenta), Dánové (28,7 procenta), Britové (26,7 procenta), Francouzi (26,2 procenta) a Švédi (26,1 procenta). Češi jednoznačně preferují bydlení „ve svém“, které má 78,5 procenta z nich, oproti 21,5 procenta lidí bydlících v nájmu. A přestože ceny obytných nemovitostí v Česku od roku 2010 vzrostly téměř o třetinu, Češi splácejí své hypotéky (i nájmy) spolehlivě. V prodlení s placením je jen 1,8 procenta našinců, tedy podobný podíl jako Němců (1,7 procenta).

Za bydlení spolu s energiemi a vodou platíme podle údajů Eurostatu nejvíce ze všech našich pravidelných výdajů. Konkrétně 25,4 procenta z celkových útrat. Pro srovnání – za potraviny a nealkoholické nápoje vydáváme 6,3 procenta výdajů, za mobilní data, volání a telekomunikace celkově potom 2,7 procenta. Větší podíl z výdajů vynakládají na bydlení už jen v pěti dalších státech Evropské unie, úplně nejvíce však ve Finsku (28,8 procenta). Unijní průměr přitom činí 24,2 procenta. „Nadprůměrný je v České republice také podíl osob bydlících ve vlastním bytě či domě. Ten dosahuje téměř 80 procent, přestože unijní průměr jen lehce přesahuje 69 procent,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Češi chtějí bydlet ve svém, prodraží se hlavně energie

Ve střední Evropě je stále patrná dělící linie, která kopíruje bývalou železnou oponu. Na východ od ní – v Česku, Polsku, Maďarsku i na Slovensku – lidé preferují bydlení „ve svém“. Na Západě, především v Německu, Rakousku (a Švýcarsku), je zase výrazně rozšířeno nájemní bydlení. „Češi mají vysokou preferenci vlastnického bydlení, která se stává sociální normou a zároveň preferovanou celoživotní investicí. Zároveň mají omezené znalosti o nájemním bydlení a negativní asociace s ním. Nájemní bydlení si spojujeme s krátkodobými pronájmy, ačkoli v zahraničí jsou běžné i dlouhodobé,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Díky vysokému procentu vlastního bydlení vydáváme na nájmy o skoro polovinu méně, než je průměr EU. Ale více platíme za elektřinu, plyn a další energie a za vodu. Právě díky utilitám se nám bydlení prodražuje,” uvádí hlavní analytik České spořitelny David Navrátil.

Největší hypotékáři jsou Nizozemci a Norové

Předloni, tedy podle posledních dostupných údajů, bydlelo v bytě zatíženém hypotékou či podobnou půjčkou necelých 21 procent Čechů. V roce 2010 tento podíl činil „jen“ 17,5 procenta. I navzdory jeho růstu však Češi nepatří mezi největší evropské hypotékáře. Těmi jsou Nizozemci a Norové s více než šedesátiprocentním podílem lidí žijících v domově zatíženém hypotékou. Průměr EU je přitom 26,5 procenta. Česko ale společně s Irskem patří mezi smutné premianty v růstu cen domů a bytů. České nemovitosti se od roku 2010 do loňského třetího kvartálu zdražily o 31,8 procenta. Větší nárůst cen zaznamenali už jen Irové, a to o 33,3 procenta. Na třetím místě se umístilo Maďarsko s 30,9 procenta. „V některých lukrativních pražských čtvrtích například ceny třípokojových bytů vzrostly o 29 procent. Jsou tak srovnatelné třeba s byty v Římě a jen o málo levnější než byty v Berlíně nebo Vídni,“ doplňuje Adéla Denková z Evropy v datech.

Češi si své bydlení platí poctivě

Údaje Eurostatu ukazují také to, v jakých evropských státech lidem přerůstají přes hlavu hypotéky nebo platby za nájem. V prodlení s placením je nejvíce lidí v Řecku, a to více než 13 procent z nich. Češi jsou oproti tomu v placení pečliví podobně jako Němci. V prodlení je totiž 1,8 procenta českých obyvatel, přičemž v Německu je tento podíl jen o 0,1 procenta nižší.