JAROSLAVA HANKOVÁ, partnerka poradenské skupiny APOGEO.
Poslední březnový den je ze zákona nejzazším datem, kdy musí finanční úřad dostat vaše přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2018 a obdržet platbu vypočtené daně. Protože 31. březen je letos v neděli, lze tuto povinnost splnit ještě v pondělí 1. dubna. Ale nepropadejte panice: ve skutečnosti máte ještě pár dnů rezervu, aniž byste riskovali sankce.
Pokud poplatník nemá prodlouženou lhůtu o tři měsíce, například na základě plné moci udělené daňovému poradci, a uhradí daňovou povinnost do pátého pracovního dne od lhůty pro podání daňového přiznání, nebude za toto zpoždění nijak sankcionován.
Platbu tak lze podle ní provést ještě v pátek 5. 4. bez vzniku sankcí. V tento den však musí být peníze již připsány na bankovní účet správce daně.
Samotné přiznání je dokonce možné podat s „beztrestným“ zpožděním až po dalším víkendu, tedy 8. 4. Každý z těchto úkonů upravuje jiná část příslušného zákona, přičemž jejich textace vznikaly samostatně. Proto prodlení u platby začíná 5. dnem po termínu, u podání přiznání až 6. pracovním dnem.
Přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení je nutné podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém má být podáno daňové přiznání; tento rok tedy nejpozději do 2. 5. 2019, protože 1. 5. je státní svátek. Úhrada případného nedoplatku musí podle ní proběhnout do osmi dnů od podání přehledů.
Podat přiznání či přehledy tedy může poplatník kdykoliv ve stanovené lhůtě. Případné přeplatky však vrací správce daně až po uplynutí lhůty pro podání přiznání.
Pro daňové poplatníky platí letos také několik novinek.
OSVČ či zaměstnanec může v roce 2019 uplatnit daňový bonus na dítě, pokud překročí příjmy 80 100 korun ročně (v roce 2018 byl limit 73 200 korun). Limit je odvozen od výše minimální mzdy, která pro rok 2019 činí 13 350 korun měsíčně.
Dále se zvýšilo tzv. školkovné. V daňovém přiznání za rok 2019 si budou moci poplatníci uplatnit slevu ve výši 13 350 korun za rok. Od zdaňovacího období 2018 byly zpřísněny požadavky na formální náležitosti potvrzení. Daňoví poplatníci by si měli dát pozor na to, zda jim příslušné předškolní zařízení vydalo potvrzení v požadovaném rozsahu. Na potvrzení musí být uvedeno jméno dítěte, celková částka výdajů a dále údaje o zápisu zařízení do rejstříků nebo datum vzniku živnostenského oprávnění.
Také se zvýšil minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění na 16 349, 50 korun ročně a minimální měsíční záloha je 2 208 korun.
Minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností činí 2 388 korun měsíčně.
S růstem minimální mzdy je také spojen růst minimální zálohy zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. V roce 2019 již platí 1 803 korun měsíčně.
Co se týče sociálního pojištění v roce 2019, tak např. došlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu na 1 569 552 korun, dále minimálního ročního vyměřovacího základu hlavní činnosti na 98 100 korun.
Další změna se týká solidárního zvýšení daně. Tento rok (2019) se zvýšil limit, se kterým se porovnává výše příjmů, na 1 569 552 korun. Tzn. že rozdíl mezi součtem příjmů (ze závislé činnosti a samostatné činnosti) a částkou 1 569 552 korun podléhá solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 procent.
V roce 2019 došlo také ke změně splatnosti záloh na nemocenské a důchodové pojištění, od ledna 2019 se tyto zálohy hradí v měsíci, za který se pojistné hradí. Tzn. pokud hradím pojistné za leden, mám povinnost ho uhradit v lednu.
Připomeňme, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 korun, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Týká se to tedy:
– Osob samostatně výdělečně činných, tedy podnikatelů a živnostníků
– Osob, které mají příjmy z pronájmu a kapitálového majetku
– Osob, které vykonávají dvě nebo více zaměstnání současně*
– Osob, které mají příjmy ze zaměstnání a z autorských honorářů od jiného zaměstnavatele
– Osob, které jsou zaměstnány a podléhají solidární dani, což znamená, že jejich příjmy byly osmačtyřicetkrát vyšší než průměrná mzda
*Platí, jestliže například pracují pro jednoho zaměstnavatele na HPP a pro jiného na DPP nebo jako OSVČ na vedlejší činnost. Daňové přiznání v těchto případech musí podat i tehdy, pokud jejich příjem činí 0 korun, anebo jsou dokonce ve ztrátě.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
