EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Pražskou magistrátní koalicí už několik dnů zmítají spory kvůli snaze pomocí elektroměrů zjistit, kolik je v hlavním městě prázdných bytů. Mnohé spekulace pak naznačují, že by mělo jít o první krok k vyššímu zdanění majitelů aktuálně nevyužívaných bytů. Tento nástroj na boj s kritickým nedostatkem bytů na pražském trhu vyvolal první výraznější rozkol v koalici vládnoucí Praze, na pátek je dokonce svoláno smírčí řízení koaličních stran.

Na začátek je nutné zdůraznit, že pražský realitní trh opravdu zažívá dlouhodobou krizi. Poptávka výrazně převyšuje nabídku a developeři nejsou schopni kvůli zaseknutému povolovacímu procesu uspokojovat stále větší zájem kupujících. Jakékoliv kroky vedoucí k nápravě tohoto stavu jsou proto více než vítané. Nesmí být ale v přímém rozporu s ústavou zaručenou ochranou soukromého vlastnictví jako výše uvedený záměr.

Trestat majitele čehokoliv za to, že danou věc neužívá, je expresní cestou do pekla. Zůstaňme chvíli u těch bytů. Kdo a na základě jakého klíče by určoval, co je nevyužívaný byt? Musel by v něm majitel či někdo jiný strávit alespoň několik dnů a nocí v měsíci? Nebo by se využití posuzovalo čistě procentuálně? Pokud byt nevyužíváte alespoň z padesáti procent, tak budete platit více? Jenže co když někdo vlastní byt v Praze jen proto, aby v něm mohl jednou za čas přespat, když navštíví kino či nějaký koncert? A v budoucnu počítá, že ho přenechá dětem?

Nebo co když někdo odjede na dlouhodobou pracovní cestu do zahraničí, což v současné době není až tak neobvyklé, zvláště u expertů pracujících právě v hlavním městě? Bude si muset na těch pár měsíců do svého bytu najít nájemníka? Časté jsou také případy starších lidí, kteří se s příchodem tepla stěhují na chaty či chalupy a svůj pražský byt nechávají i několik měsíců nevyužitý. Budou i oni do státní či obecní kasy přispívat více? Vždyť jsou určitě „za vodou“, když mají hned dvě nemovitosti k bydlení. Od vyššího zdanění už je jen malý krůček k nucenému vyvlastnění. Co mají co bydlet v Praze, když můžou být na chalupě pořád? Jejich pražský byt dáme někomu, kdo si ho zaslouží více. Podobně uvažovali (a bohužel i prakticky jednali) naposledy komunisti.

Ale proč troškařit a zvedat daně jen majitelům bytů? Co třeba lidé, kteří vlastní více než jedno auto? Měli by mít vyšší daně například majitelé veteránů, kteří svého opečovávaného plechového miláčka vytahují z garáže jen párkrát ročně, když se jím jedou pochlubit na nějaký sraz? Vždyť by to auto šlo využít intenzivněji a lépe. A jak často jezdíte na kole či lyžích? Jen párkrát za rok? Pak i vás čeká vyšší daň. Leda byste toto sportovní náčiní využívali alespoň na padesát procent. Jinak ať slouží jiným. A tak bych mohl pokračovat až ke kompletně sdílené ekonomice, kdy nic není nikoho a zároveň je vše všech, která je snem nejednoho komunisty.

Vraťme se zpátky k bytům. Zcela zásadně nesouhlasím s představou, že vlastnit prázdný byt je zločin, za který si majitel zasluhuje potrestat. Znovu opakuji, že je na každém člověku, jak se svým majetkem naloží. Koupit byt a čekat na růst jeho ceny, je zcela legitimní. Stejně tak nechat si ho jako zajištění na stáří a prodat ho až s odchodem do důchodu, abych si zachoval předchozí životní úroveň. Současná právní praxe v Česku výrazně straní nájemníkům, takže dostat problematické nájemníky, kteří například přestanou pravidelně platit, z vlastního bytu je často nadlidský výkon. Proto chápu rozhodnutí některých majitelů se špatnou zkušeností byt raději nepronajímat. Z naších statistik a průzkumů však víme, že takových je minimum. Naprostá většina investorů do bytů je dále pronajímá, takže z dostupného bytového fondu nezmizí.

Politici by měli opustit tyto nápady a spíše zapracovat na opravdových příčinách, proč je bytů na pražském trhu nedostatek. Ty jsou dlouhodobě známé – zablokovaný proces povolování nových staveb a nedostatek pozemků vhodných pro bytovou výstavbu.