Rozhovor s CYRILEM KLEPKEM, zakladatelem a ředitelem CYRKL Zdrojová platforma, s.r.o.

Vystudoval ekonomii a hospodářskou politiku na VŠE, specializuje se na oblast inovací, a to i oblasti cirkulární ekonomiky, založil burzu druhotných surovin CYRKL. Říká, že zhruba osmdesát procent směsného komunálního odpadu jde dále využít.

Vaše firma funguje jako burza druhotných surovin. Co to znamená? Jak vznikl tento nápad?

CYRKL je burza druhotných surovin, na které firmy a obce mohou nabízet anebo poptávat veškeré možné druhotné suroviny: plasty, stavební materiály, sklo, papír a mnoho dalšího.

Ten nápad vznikl organicky. Poměrně dlouho se na mne obracelo množství firem a obcí s tím, že by rádi udali nebo naopak nakoupili druhotné suroviny. Zároveň odborná veřejnost již dlouho volá po konci skládkování a po smysluplnějším nakládání s materiály, které dnes často nesmyslně končí na skládkách. Naše digitální řešení tedy s pomocí základní datové analytiky umožňuje propojení dvou stran a druhý život mnoha materiálů.

Chtěl jste se vždy věnovat životnímu prostředí a oblasti, ve které v současnosti podnikáte?

Je pravda, že vždy jsem chtěl dělat inovace a projekty, které mají pozitivní dopad na společnost. A snad se mi to i dařilo. Své ikigai (vysvětlení pojmu ZDE) jsem ale našel skutečně až v CYRKLU, který řeší jednak byznysový, ale zároveň i urgentní environmentální problém. Je to fascinují výzva, jak posunout celé odvětví nakládání s odpady směrem k moderním technologiím a inovacím v oblasti využívání zdrojů. Zároveň mě směrem k cirkulární ekonomice dohnalo i přesvědčení, že současný ekonomický model produkuje obrovské negativní externality, a je dlouhodobě neudržitelný.

Jak funguje burza druhotných surovin?

Je to velmi jednoduché. Firma nebo obec se může na stránkách jednoduše registrovat a nalézt v jednoduchém filtrování komoditu, která je vhodná pro jeho výrobu. Například nejmenovaná společnost z Prahy 9 na stránkách nabídne několik tun použitého plastu typy PET a PP. Společnost podnikající ve výrobě protihlukových zdí z Prahy 10 tento typ materiálu přes portál nakoupí a využije jej ve výrobě svých plastových výrobků. Pokud firma žádný vhodný materiál nenajde, může nám napsat a my jí pro ni zajistíme.

Zabýváte se také progresivním odpadovým hospodářstvím? Co to znamená?

Mojí specializací jsou inovace. Právě ale oblast odpadového hospodářství stojí před mnoha inovačními výzvami v rámci přechodu ze starého analogového světa, ve kterém se materiály skládkují a dále nevyužívají, k modernímu, digitálnímu prostředí, ve kterém umíme materiály chytře dále využívat. Nejsem tedy vystudovaný expert na odpadové hospodářství, ale došel jsem k němu díky potřebě inovací na daném trhu.

Heslem vaší firmy je: „Zapomeňte na svět, kde existují odpady, existují pouze zdroje!“ Je tomu skutečně tak? Dá se vše recyklovat?

To je velmi dobrá otázka. Díky nedávno zveřejněným závěrům výsledků analýzy společnosti JRK a Institutu cirkulární ekonomiky víme, že zhruba 80 procent směsného komunálního odpadu jde dále využít. My přitom 45 procent komunálního odpadu dnes skládkujeme. Ten prostor pro zlepšení je tedy obrovský.

Může někdo zneužít platformu burzy druhotných surovin ke zbavení se nebezpečného a toxického odpadu? Jak toto zabezpečujete?

Veškeré inzeráty pravidelně sledujeme, a pokud máme obavy, že by snad inzerent mohl nabízet něco, co je v režimu odpadu či snad dokonce nebezpečného odpadu, tak je neprodleně informujeme o tom, že je potřeba tyto odpady předat společnosti, která má potřebná oprávnění. Moc nám v tomto pomohlo i Ministerstvo životního prostředí, se kterým jsme v pravidelném kontaktu.

Je Česká republika v současnosti zamořena skládkami a odpady včetně nebezpečných a toxických? Jaký je současný stav životního prostředí v ČR?

V České republice máme v současné době 180 skládek, které mají negativní dopad na stav životního prostředí v ČR, ale často pro okolní obyvatelé představují i významná zdravotní rizika. Hasičské sbory pak reportují okolo 800 požárů skládek za rok. To jsou alarmující čísla a je potřeba s tím něco udělat.

V současnosti probíhá diskuse o možném odložení zákazu skládkování komunálního odpadu do roku 2030. Pokud dojde k tomuto zákazu, ne vše se dá recyklovat, jak se pak bude řešit komunální odpad?

Za nás je jasné stanovisko směrem k potřebě zvýšit skládkovací poplatek a v co nejkratším horizontu skládkovat přestat úplně. Obce se nemusí bát, že se to extrémně promítne do plateb svým občanům. Budou se muset ale přestat dívat na směsný komunální odpad jako na něco negativního, ale naopak jako na zdroj, který po vytřídění mohou dále prodat. Dneska už jim s tím pomáhá řada firem jako je třeba JRK se svým systémem Econit.

Často se v současnosti hovoří o tzv. cirkulární ekonomice. Co to vlastně je? Co brání k jejímu plnému zavedení?

Cirkulární ekonomika je systém, ve kterém se snažíme, aby všechny zdroje kolovali v oběhu v co nejvyšší kvalitě co nejdelší dobu. Je to změna paradigmatu v porovnání se současným lineárním modelem, ve kterém vytěžíme zdroj, zpracujeme například do podoby nějakého produktu, prodáme a po velmi krátkém užití vyhazujeme. V tomto modelu se pouze přibližně pět procent materiálové hodnoty vrací do oběhu, a to je dlouhodobě neudržitelné. Máme na to moc velkou spotřebu a je nás zkrátka moc. Tento systém pak logicky vykazuje negativní externality v podobě například zamořených oceánů plastem.

Kdysi jste se zmínil, že Cirkulární ekonomiku je potřeba řešit jako součást transformace celé společnosti. Proč?

Pro soukromé společnosti jsou cirkulární inovace velkou příležitosti na změnu svých business modelů a získání nových zákazníků. V inovační agentuře Direct People, kde jsem rovněž aktivní, se i této oblasti poměrně dost věnujeme. Hodně se nám ukazuje zajímavý přechod z prodejního na servisní business model, který v současné době řešíme s vícero firmami. Součástí takovéto změny je pak určitá reorganizace v rámci společnosti. Potřebujete například více lidí, aby se starali o servis a kvalitu a méně prodejců. Nedávno na konferenci SingularityU Czech Summit se mluvilo o tom, že 90 procent firem si uvědomují, že jejich stávající business model není udržitelný. Jsem rád, že trendem začínají být právě cirkulární business modely se svým důrazem na servisní model.

Dají se v odpadovém hospodářství a cirkulární ekonomice využít také moderní technologie, inovativní přístupy a digitalizace? Jak vidíte budoucnost v této oblasti?

Fakt, že vzniká odpad, který dnes v miliónech tun posíláme na skládky, je podle mne především informační problém. Ve světě dokonalé konkurence, kde každý má dostupné informace v reálném čase se vždy najde někdo, pro koho bude daná komodita zajímavá. Digitální technologie a instantní přesun informace, které umožňují, jsou stěžejní součástí budoucnosti odpadového hospodářství a jsou i velkým hybatelem v oblasti cirkulární ekonomiky.

Děkuji za rozhovor.