Zvýšení spotřební daně je podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové nástroj ke snížení dostupnosti alkoholu. Českou republiku k němu už kvůli vysoké spotřebě alkoholu vyzvaly Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj (OECD) i Světová zdravotnická organizace (WHO), dodala Vedralová. Za správný krok označil zvýšení těchto daní i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvo financí navrhuje zvýšení spotřební daně na tabák, líh a hazard.

Příjmy do státního rozpočtu z prodeje alkoholu, tabáku a hazardních her rozhodně nepokryjí náklady na sanaci celospolečenských škod jimi způsobenými,“ uvedla Vedralová. Koordinátorka i resort zdravotnictví po ministerstvu financí toto opatření požadovali. „V konzumaci alkoholu a ve spotřebě cigaret se ČR v celosvětovém srovnání opakovaně umisťuje na předních příčkách. Zvyšování daňovém zátěže je jednou z cest, jak tuto situaci řešit,“ uvedl na twitteru ministr Vojtěch.

Míra spotřeby alkoholu v posledních deseti letech setrvává na vysokých hodnotách. Podle dat OECD se s Francií dělíme o druhou příčku ve spotřebě čistého lihu na člověka za rok, která je 11,7 litru,“ uvedla Vedralová. První zkušenost s alkoholem mají Češi v průměru ve 12 letech, zhruba každý desátý pije rizikově.

Celospolečenské náklady užívání alkoholu podle Vedralové tvoří asi 1,25 procenta hrubého domácího produktu, tedy více než 59 miliard korun. Vybraná spotřební daň kryje jen asi desetinu této částky. „Od roku 2010 se daň nezvyšovala a průměrná mzda přitom vzrostla o více jak 44 procent. S tímto růstem došlo také ke zvýšení dostupnosti lihovin,“ dodala.

Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by podle návrhu MF měly stoupnout příští rok o zhruba deset procent. Rovněž spotřební daň lihu by měla stoupnout, a to zhruba o 13 procent. Zvýšit by se měla také daň z některých hazardních her. Vyplývá to z informací na vládních internetových stránkách. Materiál poslalo ministerstvo financí k připomínkám.

Vedralová vítá i navýšení daně z tabáku a hazardu. V riziku rozvoje problémového hráčství je v Česku podle ní asi půl milionu lidí, kolem 100 tisíc ve vysokém. Problémový hráč průměrně prohrál přes 1,1 milionu korun a zadlužil se do výše skoro 800 tisíc korun. Hráči častěji trpí depresemi, úzkostmi a jsou u nich častější sebevraždy.

Cigaretu si denně v Česku zapálí přes 2,5 milionu lidí a mezi dětmi ve věku 13 až 15 let je to přes 11 procent. Také podle předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové je zvýšení spotřební daně, respektive ceny krabičky cigaret, nejúčinnější opatření, jak snížit spotřebu.

V důsledku nemocí souvisejících s kouřením u nás každý den obrazně řečeno zemře jeden autobus plný lidí a celospolečenské náklady způsobené kouřením jsou 100 miliard ročně. Zvýšení daňové zátěže je proto zcela na místě,“ uvedl ministr Vojtěch.

Dalšími účinnými opatřeními podle Vedralové jsou omezení reklamy, cílené preventivní programy nebo zvýšení kontroly dodržování zákazu konzumace alkoholu za volantem či zákazu prodeje alkoholu a tabáku osobám pod 18 let.

ČTK