Co Čech, to vinař? Statistiky hovoří jasně, trh s vínem v Česku významně roste. Aktuálně je u nás přes dvacet tisíc hektarů vinic, což je zhruba dva a půl krát více než před padesáti lety. Stoupá i spotřeba na osobu, aktuálně je to téměř sedmnáct litrů za rok. Stejně jako například u kávy nebo piva, i u vína se Češi více začínají zajímat o původ a kulturu konzumování.

Za rok se v Česku vypije 2,1 milionu hektolitrů vína. Přibližně tři čtvrtiny pochází z dovozu, zbylou čtvrtinu tvoří domácí produkce. Spotřeba hroznového vína se podle údajů Českého statistického úřadu od roku 1989 zvýšila téměř o polovinu. Z původních 11,3 litru na osobu v roce 1989 se v roce 2016 vyšplhala na 16,9 litru na osobu.1 Mezi pět nejčastěji pěstovaných odrůd patří Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Svatovavřinecké.

Trhu s vínem se v Česku daří. Češi si ve vínu libují čím dál více, v posledních letech navíc pozorujeme trend, že ve výběru upřednostňují domácí vína. Produkce u nás kolísá kolem 600 tisíc hektolitrů za rok. V Česku máme dvě vinařské oblasti, Moravu a Čechy, nicméně přes 90 procent vinic najdeme na Moravě. Co se týče pěstované odrůdy, mezi dlouholetou stálici patří Veltlínské zelené,“ komentuje situaci na trhu s vínem Martin Dostalík z poradenské společnosti BNG Group.

Konzumace Čechům jde, nemají ale ještě zažitou kulturu konzumace a servírování

Český spotřebitel je buď pivař, nebo milovník vína. Z našich zkušeností můžeme potvrdit, že víno je stále velmi oblíbené a poptávka po něm má neustále vzestupnou tendenci. V Česku máme dva typy zákazníků. První skupina víno vybírá na základě ceny a dává přednost o něco levnějším dovozovým. Většinou jde o polosuchá vína odrůdy Chardonnay, Sauvignon, Tramín červený či Merlot. Další velká skupina vyhledává moravská vína. Nemusí jít zrovna o pozdní sběry, ale tito lidé dokáží ocenit zemská a jakostní odrůdová vína. Vévodí Pálava, Rulandské šedé, Tramin červený, z novějších odrůd Hibernal. Obecně se nejvíce prodává v akci, dovozová vína v ceně kolem 60 korun a moravská vína do 100 korun.

Nad 100 korun je to taková magická hranice, u níž platí, že s vyšší cenou se prodává méně kusů,“ přibližuje Ladislava Antálková, obchodní ředitelka společnosti Vinium a.s. a pokračuje: „Víno se nepovažuje za obyčejný alkoholický nápoj, ale váže se k němu bohatá kultura. I takové servírování se řídí určitými pravidly, která mohou zásadně požitek z vína ovlivnit a Češi jej ne vždy dodržují. K těm nejzásadnějším patří například vychlazení na ideální teplotu. Ke každému druhu se váže jiný stupeň a je potřeba toto pravidlo ctít. Stejně tak i pravidla spojená se servírováním, například sklenice, do které je víno servírováno.“

Základem jsou kvalitní vývrtka a skleničky. Ty musí být jednoduché, bezbarvé, tenkostěnné a se stopkou. Při správném otevření lahve nevydá korek žádný zvuk, při nalévání se láhev nedotýká skleniček, proud do sklenky teče pozvolna a ubrousek kolem láhve zachytává případné ukápnutí vína.

V neposlední řadě je důležité také správné spárování s jídlem. Lehké či světlé chody (ryby, drůbež, telecí maso apod.) ladí s bílým vínem, vydatnější pokrmy zase s lehčím červeným nebo plnější bílým. K tmavým masům, těžkému masitému či kořeněnému jídlu patří červené víno, sladké dezerty harmonizují se sladkým vínem a například u sýrů není odpověď jednoznačná, u nich musíte víno vybírat dle jednotlivých druhů.