Jen jeden z deseti Čechů věří, že mu důchod vyplácený státem bude stačit na pokrytí většiny potřeb a radostí, které by si v důchodu chtěl dopřát. V průměru si lidé myslí, že by ke státnímu důchodu potřebovali každý měsíc zhruba 9 tisíc korun navíc. Na spokojenou penzi, ve které dnes Češi běžně stráví patnáct let, by tak celkově museli mít vlastní úspory přes jeden a půl milionu korun. Ukazuje to nový průzkum NN Penzijní společnosti, který také naznačuje, jak Češi na penzi nejčastěji spoří a v čem dělají chyby.

Více než polovina Čechů chce po dosažení důchodového věku přestat pracovat na plný úvazek. Mají celou řadu snů a přání, která si chtějí v důchodu splnit. Těší se, že už budou dělat jen to, co je baví – jezdit na výlety, užívat si vnoučata a odpočívat dle potřeby. To ale něco stojí,“ říká Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.

Ideální důchod, se kterým by si Češi podle průzkumu dokázali splnit všechna přání v penzi, by musel dosahovat 21 755 korun. Od státu přitom lidé reálně počítají v průměru s 13 078 korun na měsíc, což je téměř o 9 tisíc méně. „Češi nejčastěji věří, že půjdou do důchodu v 65 letech a podle statistik mají dnes šanci dožít se přes 80 let. Celkově by tak pro penzi podle svých představ potřebovali našetřit téměř 1,6 milionu korun,“ vypočítává Milan Tomášek.

Průzkum NN Penzijní společnosti ale ukazuje, že finanční přípravy Čechů na stáří za vysněným ideálem často pokulhávají. Z průzkumu vyplynulo, že by si lidé rádi spořili na penzi od 32 let, což je chvályhodné. Důležité je ale jak pravidelně a jakým způsobem si lidé spoří. Ve skutečnosti z dat z trhu vyplývá, že průměrný věk účastníka penzijního spoření je více než 47 let a má naspořeno jen zhruba okolo sta tisíc korun.

V průměru (vyjádřeném mediánem z průzkumu) spoření Čechů na penzi jakoukoli formou dosahuje jen 700 korun měsíčně, přičemž nejčastěji lidé při zajištění na stáří věří penzijním fondům. Investic do akcií nebo podílových fondů pro zajištění na stáří využívá dle průzkumu 13 procent Čechů, zatímco 11 procent věří investicím do nemovitostí a stejné procento počítá s finanční podporou od dětí.

Finančně Češi myslí na stáří velmi málo a hodně pozdě. Ve výsledku si tak na rok vysněné penze našetří průměrný Čech za 10 let spoření. Na desetiletou spokojenou penzi by takto museli šetřit 100 let,“ komentuje průzkum Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.

Milionové úspory mohou znít nedosažitelně, stát ale spoření v penzijních fondech podporuje řadou zvýhodnění. „Nejlepší je začít s finanční přípravou na spokojené stáří už od první výplaty a využít přitom státní podporu ve formě státního příspěvku a odpočtu z daní. Celkem jde až o 6 360 korun ročně. Navíc dnes často přispívá na penzi i zaměstnavatel a tyto příspěvky jsou až do výše 50 tisíc korun za rok osvobozeny od daně,“ radí Milan Tomášek. Podporu od státu je možné čerpat už při měsíčním příspěvku 300 korun, pro úplné vyčerpání všech výhod je ale nejlepší posílat si do penzijního fondu 3 000 korun za měsíc.

Většina Čechů si pro spoření na penzi stále vybírá „nerizikové“ konzervativní fondy, které však kvůli investicím do krátkodobých dluhopisů žádný velký výnos nenabízejí. V případě dlouhodobého pravidelného ukládání peněz, kam penzijní produkty patří, je lépe se zaměřit na investování do těch fondů, které mají vysoké zastoupení akcií. U těchto fondů je potenciál zhodnocení nejvyšší a umožní vám rychleji dosáhnout na vaše finanční cíle. V případě obávaných poklesů je to vaše výhoda, protože nakupujete za mnohem nižší ceny.

Pokud vezmeme v úvahu dlouhodobé statistiky zhodnocení akciových trhů a odečtěme náklady penzijních fondů, je reálně očekávat roční dlouhodobý výnos alespoň 6 procent. Při pohledu na konzervativní fondy je obrázek o dost jiný. Vzhledem k dlouhodobě nízkým úrokovým sazbám bude zázrak udržet dlouhodobé zhodnocení nad jedno procento ročně,“ vysvětluje Milan Tomášek.