Rozhovor s JAROSLAVEM STROUHALEM, náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií.

Většina poslanců se postavila za přijetí Zákona o právu na digitální službu. Do pěti let by se každý měl právo rozhodnout, zda bude s úřady komunikovat „postaru“ s papíry a osobně, nebo si zvolí on-line komunikaci. Je termín pěti let vůbec reálný?

Zákon o právu na digitální službu je obecná norma. Aby se stal realitou, musí se upravit dalších více než 150 zákonů. Jedná se prakticky o úpravu celého českého právního řádu. Každý úřad, každé ministerstvo má ze zákona dáno, jakým způsobem má s občany komunikovat. A to všechno se musí aktualizovat, změnit.

Další věcí jsou finance. Vláda přijala materiál Digitální Česko, což je vlastně jízdní řád digitalizace státní správy. Jen za příští čtyři roky by se mělo investovat 7,5 miliardy korun. To jsou obrovské prostředky.

Digitalizace je velké téma. Mají o ní ale lidé vůbec zájem? Chtějí se učit nové věci, nebo jim vyhovuje vše vyřizovat po staru s úředníkem a papírem?

Situace se postupně zlepšuje. V červenci minulého roku jsme udělali velký krok tím, že se podařilo zprovoznit Portál občana. Tam by postupně měly přibývat úřady a instituce, se kterými jde komunikovat digitálně. Za necelý rok se na Portál přihlásilo 155 tisíc lidí. Polovina z nich přes datovou schránku, čtvrtina přes elektronický občanský průkaz a čtvrtina pomocí jednorázového připojení kombinací jména, hesla a sms kódu.

Takže zájem je z našeho pohledu veliký a věříme, že se bude ještě zvětšovat s přibývajícími službami, které budeme na Portálu poskytovat. V současné době se dá komunikovat s celkem deseti úřady. Jejich počet bude postupně narůstat. Velmi si slibujeme také od zapojení samosprávy – krajů a obcí. Prvními obcemi, které se k projektu připojily, jsou Pelhřimov, Chotěboř a Říčany. Zapojil se také první kraj, kterým je Vysočina.

Postupně se tedy přidávají další instituce a jejich služby. Připravujete ale i nové funkce systému?

V nejbližších dnech dojde ke spuštění systému notifikací v rámci Portálu občana, které budou ohlašovat změny referenčních údajů v základních registrech nebo konec platnosti vybraných dokladů. Tento měsíc plánujeme i napojení portálu eHealth pro Moravskoslezský kraj. Ten bude poskytovat služby moravskoslezských krajských nemocnic. Plánujeme také napojení Registru zbraní nebo možnost získat z Centrálního registru řidičů informace o tom, jak řidič nasbíral své trestné body (jaké přestupky spáchal). Od druhé poloviny roku už bude možné stáhnout si plnohodnotný výpis ze živnostenského rejstříku, který bude úředně potvrzený a opatřený úřední pečetí. A to bez nutnosti datové schránky.

Máte v plánu zapojit do projektu Portál občana ve větší míře i kraje?

Jelikož chceme, aby stát garantoval jedno místo, odkud bude občan moci komunikovat s úřady, jednáme samozřejmě i s kraji. Jako první se zapojila už zmíněná Vysočina. Intenzivně jednáme i s Prahou.

Jak si vůbec v digitalizaci státní správy stojíme v porovnání s ostatními zeměmi EU?

Hodnocení pokroku v digitalizaci a eGovernmentu se věnuje evropský index DESI (Digital economy and Society Index). Poslední zveřejněné výsledky za rok 2017 uvádí, že Česká republika zaujala mezi 28 členskými státy EU celkově 17. místo a oproti předchozímu období dosáhla zlepšení. I když se nám v oblasti digitálních služeb daří velké pokroky, stále ve všech ukazatelích zaostáváme za průměrem EU. Míra on-line kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany je jedna z nejnižších v Unii, proto je naším prvořadým úkolem naučit veřejnost tyto nástroje používat a přesvědčit ji o výhodách a o bezpečnosti on-line komunikace.

Vzhledem k tomu, že hodnocení v rámci evropského indexu DESI probíhá vždy s jistým časovým odstupem, nezohledňuje v tuto chvíli překotný rozvoj v oblasti poskytování služeb ve formě rozvoje Portálu veřejné správy, který v prostředí Portálu Občana zpřístupňuje celou řadu nových služeb. Tím řešíme největší výtku v rámci hodnocení DESI, kterým je malé využívání služeb občany. Hodnocení za rok 2018 (DESI 2019) teprve očekáváme a věříme, že se tam nové aktivity projeví.

Jedním z důvodů, proč řada lidí odmítá on-line komunikaci je právě její bezpečnost. Jsou data občanů dostatečně zabezpečena?

Zabezpečení našeho eGovernmentu patří mezi jedno z nejlepších v rámci EU. Například datové schránky patří mezi nejbezpečnější nástroje elektronické komunikace v unii.

Jak dále pracujete s datovými schránkami, které jsou podle statistik nejčastější při on-line komunikaci s úřady?

Provedli jsme redesign datových schránek, nový vzhled je nyní responzivní a umožňuje používat webovou aplikaci plnohodnotně i na všech mobilních zařízeních jako jsou tablety a mobilní telefony.

Držitelé elektronického občanského průkazu se mohou do datových schránek přihlašovat pomocí služeb Národního bodu pro identifikaci a autentizaci. Pokud mají více účtů v datových schránkách a jsou například jednateli v několika obchodních společnostech, mají možnost přihlásit se prostřednictvím nového elektronického občanského průkazu ke všem svým účtům. Velkou výhodou je i to, že již není nutné si pamatovat několik odlišných přístupových údajů do datové schránky.

Byla přidána možnost vytvořit obsah datové zprávy prostým napsáním či vložením textu, což ocení zejména uživatelé na mobilních zařízeních. Mezi drobná vylepšení patří třeba i hromadné vkládání více příloh k datové zprávě.

Nově bude umožněno zřízení datové schránky fyzické osoby pro držitele elektronického občanského průkazu na dálku, to znamená prostřednictvím Portálu občana. Úkon bude vyřízen „na počkání“ a bez nutnosti návštěvy pracoviště Czech POINT, nebo podávání písemné žádosti opatřené elektronickým či úředně ověřeným podpisem, jako je tomu dosud.

Vlastně celou dobu se bavíme o digitální komunikaci mezi občanem a státem. Ale lidi nejvíc štve, že úřady nejsou schopny komunikovat ani mezi sebou. Neustále musíme chodit na jeden úřad, který nám dá potvrzení s razítkem pro úřad druhý. Nejde systémy jednotlivých institucí propojit?

Na propojení systémů centrální správy mezi sebou se velmi intenzivně pracuje. Projekt se jmenuje Centrální místo služeb 2. Předpokládám, že bude plně funkční do dvou let.

Existují oblasti, kterým se digitalizace vyhne? Kde prostě není možné vše vyřešit on-line?

Co nikdy plně digitalizované nebude, jsou služby spojené s kontrolní činností – tedy v případech, že dochází ke kontrole konkrétního majetku. Jde například o státní technickou kontrolu (STK) vozidla, kontrolu zbraně držitelů zbrojních průkazů a podobně.

Děkuji za rozhovor.