Rozhovor s PETREM BERÁNKEM, daňovým poradcem ze společnosti ADAR – agentura daňových rad, a spolupracujícím lektorem vzdělávací společnosti 1. VOX.

Řada firem, institucí či neziskových organizací získává nebo pravidelně čerpá na svoji činnost dotace, granty nebo dary. Jak je správně vést v účetnictví a na co si dát při jejich čerpání a vykazování pozor?

 

 

 

 

Dotace, granty, dary. Jde z pohledu účetnictví o tři různé věci, anebo se účtují stejně?

Dotace je vlastně určitý druh finančního daru, omezeného podmínkou užití přijatých prostředků a případným vrácením prostředků užitých v rozporu s podmínkami nebo nevyužitými. Účtování a daňové posouzení daru a dotace je sice odlišné, ale hodně podobné. Účetnictví nezná pojem grant. Pokud plynou prostředky grantu od státu, samosprávného celku a podobných institucí účtují se jako dotace (například granty EU), pokud plynou od soukromé osoby, účtují se jako dar (například granty Nadace O2).

Jaké jsou obecné zásady pro účtování dotací, grantů či darů?

To je asi hodně složité vysvětlit v jednom odstavci nebo pár větách. A hlavně, ona v řadě otázek ani nepanuje shoda v tom, jak správně účtovat. Rozdílné názory existují už na skutečnost, kdy a jak zaúčtovat závazný příslib dotace. Dále investiční dotace účtují podnikatelé zcela jinak než neziskové organizace. A to vychází ze stejného zákona o účetnictví. Jsou zde velké rozpory v tom, že dosud nespotřebovanou část dotace řada předpisů přikazuje účtovat jako součást vlastního jmění organizace, ale z účetního pohledu je to závazek dotaci spotřebovat v souladu s podmínkami nebo ji vrátit.

Existuje nějaké omezení, co je možné z dotací či grantů pořizovat, a to jak v povaze zboží, finančním objemu nebo časovém rozlišení?

Omezení je vždy dáno podmínkami poskytovatele. A ten je často omezován rozpočtovými pravidly. Ale z hlediska zaúčtování nebo zdanění tady žádné omezení není. Problémem často bývá, že příjemce dotace neví, nezjistí si, zda poskytovatel požaduje, aby částky dotace byly v daném období, na které je dotace poskytnuta, vykázány jako náklad, nebo aby byly v tom období zaplaceny, nebo aby bylo splněno obojí. Problémem je, že to někdy neví ani poskytovatel. Dalším problémem je, že někdy se poskytne provozní dotace na něco, co je dle zákona o účetnictví investice, popřípadě opačně. V podstatě je to chyba žadatele o dotaci již při podání žádosti, ale často i poskytovatele, že takovou – vlastně nesplnitelnou – dotaci poskytne. Občas se stane, že poskytovatel důsledně dožaduje, aby přesně ta koruna, kterou zaslal, byla užita na zaplacení vykazovaného výdaje, takže se vám na bankovním účtu nesmí pomíchat s korunou, kterou jste tam vložili z jiných důvodů – například na zaplacení poplatků bance. A to samozřejmě není možné zajistit.

Jak je to s účtováním DPH?

Pokud se ptáte na to, zda přijaté finanční prostředky podléhají DPH, tak je to v současnosti věc, která se hodně vyvíjí. Naše legislativa není v souladu s legislativou EU, ale poslední snahu ten nesoulad napravit parlament zamítl. Takže v současné době je malá množina dotací (tzv. dotace k ceně), které podléhají odvodu DPH z přijaté dotace. Podle směrnice EU by se DPH mělo odvádět z daleko více dotací a dá se očekávat, že dříve nebo později tomu tak bude. Zajímavé také je, že v řadě případů by správce daně uměl i se současnými zákony DPH z dotace úspěšně daň vyměřit, ale to se naštěstí v praxi zatím neděje.

Jak to je s vykazováním a účtováním darů či grantů v cizí měně? Jaká zde platí pravidla?

To je asi nejsložitější oblast. Komplikace jsou způsobené hlavně tím, že poskytovatel dotace v cizí měně si klade podmínky, jak výdaje v korunách přepočíst na měnu, ve které dotaci poskytl, pro posouzení, kolik bylo vlastně utraceno v souladu s podmínkami dotace. To však nekoresponduje ani s tím, na kolik příjemce cizí měnu směnil, ani s tím, jak přepočty dělá dle pravidel českého účetnictví. Dokonce i v případě, kdy příjemce přijme eura na eurový účet, zaplatí jimi fakturu vyjádřenou v eurech, tak u klasických dotací z EU zjistí, že do vyúčtování musí počítat s jinou částkou, než kolik zaplatil.

Jaké se nejčastěji dělají chyby a jaké pak mohou následovat postihy?

Já se nezmíním o nejčastější chybě, ale o nejzajímavější z mého pohledu: většinou je jedna z vedlejších podmínek dotace vedení účetnictví v souladu s českými zákony. A při porušení vedlejší podmínky muže být příjemci zkrácena dotace někdy o 5 procent někdy o 10 procent. Takže chybně vedené účetnictví nebo neuložená závěrka do sbírky listin může způsobit povinnost vrátit část dotace. Ale rozhodně to není nejčastější případ. Nejčastějším pochybením je špatně vynaložený náklad, který neodpovídá podmínkám dotace. Při kontrolách jsou bohužel často zjištěny formální nedostatky, kdy například cíl dotace byl sice řádně naplněn, ale související doklady obsahují chyby. Bohužel kontroly se často daleko více zaměřují na prověření formálních náležitostí než na skutečnou realizaci. Sankcí je pak odebrání části, někdy i celé dotace.

Jaké změny jsou očekávány pro rok 2020?

Dá se očekávat, že při příštích změnách zákona o dani z přidané hodnoty bude opět snaha naplnit požadavky EU, účinnost však určitě nastane později než od roku 2020.

Děkuji za rozhovor.