RADOMIL BÁBEK, předseda Asociace podnikatelů a manažerů, Podnikatelské odbory.

Politici nutně potřebují skrývat fakt, že největším zlodějem je sám stát. Státní úředníci a politici a na ně napojené korporace rozkrádají peníze, které jim podnikatelé a jejich zaměstnanci svěří.

Vládní politici a ministři se rádi chlubí tím, co nám „dávají“ z peněz státu. Jak dávají na stavby a opravy dálnic, kolik peněz přispěli sociálně slabým, jak ze státních peněz pomáhají maminkám na mateřské a školám, učitelům a nemocnicím. Taky si kupují voliče tím, že „umožnili“, aby studenti a senioři mohli jezdit zadarmo, což mimochodem není zadarmo, jen to platíme my, daňoví poplatníci.

Oni dali, oni zaplatili, oni podpořili. Kde na to vzali?

Řekněme si jasně a přímo, kde politici a úředníci berou peníze: Jediným zdrojem peněz pro stát je podnikání.
Jediným strojem na peníze a jediným ekonomickým segmentem společnosti generujícím peníze jsou podnikatelé a živnostníci. Oni musí mít podnikatelský nápad a záměr. Nesou veškerá rizika podnikání a jsou ekonomickou základnou státu. Musí tvořit obrat a zisk, aby bylo z čeho živit stát, podnikatelé a živnostníci musí vytvořit pracovní místa. A prosím každého, kdo by chtěl namítnout, že přece jsou i státní firmy, aby se nezesměšňoval. V ČR podniká asi 1 300 000 ekonomicky aktivních živnostníků a firem, z čehož je méně než 50 (!) firem státních.

Podnikatelé vydělávají peníze, a tím drží stát nad vodou, aby nezbankrotoval, aby měli úředníci a politici z čeho žít. To je axiom, který zpění krev spoustě lidí, ale to je jediné, co s tím mohou dělat.

Podnikatelé a živnostníci také platí mzdu svým zaměstnancům. A pouze ti zaměstnanci, kteří pracují v soukromých firmách, jsou potom dalšími přispěvateli do státního rozpočtu. Jistě se najdou tací, kteří připomenou asi půl milionů státních zaměstnanců, kteří přece taky platí daně. Tak to je oblíbený trik. Každému člověku i jen průměrné inteligence je jasné, že když státní zaměstnanci dostávají mzdy ze státního rozpočtu, pak daněmi jen vracejí část těch peněz zpět, odkud přišly – do státního rozpočtu. Je to taková fiskální finta.

Za zmínku stojí, že stát bere zaměstnancům kolem 70 procent ceny jejich práce! Což, světe div se, zaměstnaneckým odborům, zdá se, nevadí. Je to smutný příběh. Jako ovce se nechají zaměstnanci holit státem a jejich odborářští bossové jen omílají svoje „zaměstnavatelé, přidejte!“.

Pro lepší představu, jak funguje ekonomika ČR, lze výše uvedená fakta převést na počty občanů. Pouhých asi 3,5 milionů produktivních lidí, podnikatelů a jejich zaměstnanců, živí 6,5 milionů všech ostatních. Celý státní aparát, armádu, školství, zdravotnictví, policii, a především desítky zbytečných úřadů a úředníků. To vše musí uživit podnikatelé a jejich zaměstnanci.

Politici a úředníci žádné peníze nevydělávají, ale hodně a rádi je utrácejí. S jídlem roste chuť a politici a úředníci dělají všechno pro to, aby mohli ve výběru peněz přitvrdit. Proto pořád špiní podnikatele a živnostníky a snaží se namluvit veřejnosti, že kradou. Není to nic jiného, než české rčení zloděj křičí, chyťte zloděje v přímém přenosu. Jaká je skutečnost, co se vlastně snaží politici a úředníci zakrýt?

Politici nutně potřebují skrývat fakt, že největším zlodějem je sám stát. Státní úředníci a politici a na ně napojené korporace rozkrádají peníze, které jim podnikatelé a jejich zaměstnanci svěří.

Ročně 120 miliard ukradnou úředníci a politici v korupčních kauzách. Desítky miliard za předražené státní zakázky. Miliardy ročně „rozdají“ na investičních pobídkách. Stovky milionů až miliardy ročně sleví korporacím na daních. „Odpouští“ kamarádům stamilionové pokuty. Neoprávněně rozdávají miliardové dotace. Dokonce majetek premiéra státu bobtná jen díky penězům ze státního rozpočtu.

To není jen špatné hospodaření, to je skutečné rozkrádání

A jsme u toho veřejně propíraného tvrzení, že podnikatelé a živnostníci kradou. O tom slyšíme a čteme posledních šest let od nejrůznějších politiků, Andrejem Babišem počínaje a jeho poslanci konče. Je přitom nad slunce jasnější, že tím jen odvádějí pozornosti od vlastních lumpáren, od toho, jak vysávají státní rozpočet.

Shrňme si to. Podnikatelé a živnostníci nekradou, protože oni hospodaří se svými penězi. A že se snaží zaplatit nenažranému státu co nejméně? Jistě, vždyť jen člověk snížené příčetnosti by platil víc, než musí.

Podnikatelé, živnostníci a jejich zaměstnanci živí tento stát, živí státní aparát i 6 milionů státních pojištěnců. Podnikatelé a živnostníci živí Andreje Babiše. Podnikatelé a živnostníci nekradou, oni se jen snaží přežít.