Finální podobu auditních zpráv týkajících se České republiky a možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) by chtěl mít komisař Evropské unie pro rozpočet Günther Oettinger dokončenou nejspíš v září. Několik zdrojů obeznámených s děním v Evropské komisi ČTK potvrdilo, že Oettinger chce mít věc „ze stolu“ do konce práce nynějšího složení komise, jejíž funkční období končí na konci října.

Komise už krátce po květnových eurovolbách do Prahy poslala dvě ze tří předběžných zpráv o výsledcích prověrky, která se v ČR uskutečnila na počátku roku, čeká se na předběžné závěry třetího z dotčených ředitelství komise. Česko, kde věc vzbudila živou politickou debatu, bude mít čas na oponentní stanovisko, připraví jej příslušná ministerstva. Českou odpověď by následně měla komise zohlednit v závěrečné podobě auditních zpráv.

Do jaké míry ale nové materiály z Prahy pozmění názor auditorů EK, že Babiš ve střetu zájmů je a Česko by mělo vracet možná až 450 milionů korun dotací pro firmy Agrofertu, není v této chvíli jasné. Český premiér, který Agrofert přesunul do svěřenského fondu aby vyhověl českým zákonům, veřejně a opakovaně jakékoliv pochybení odmítá.

Uvádí naopak, že Česko „nic vracet nebude“ a že se kvůli auditům hodlá obrátit na unijní soud. Kolik by takových žalob bylo a jak by byly konkrétně právně odůvodněné, to ale zatím není z Babišových slov zřejmé. Česko by například mohlo komisi žalovat poté, co by požádalo o proplacení některé ze sporných dotací a komise by to odmítla udělat na základě svého právního pohledu odlišného od názoru české strany.

Závěrečná zpráva komise tedy po české reakci může doznat změn proti nynější předběžné verzi, která minulý týden přišla do Prahy a následně unikla do médií. Bude ale též velmi pravděpodobně – kromě požadavku na finanční korekci, tedy vrácení či jiné použití peněz – obsahovat návrhy určitých právních či administrativních kroků, které by měla česká strana udělat, aby odstranila systémové problémy, jež podle auditu ovlivňují čerpání z fondů. Případná žaloba české strany, která by výsledky auditu napadla, by přitom neodložila povinnost změny začít provádět.

Popisy kroků k nápravě neuspokojivého stavu jsou součástí už předběžné verze a to včetně termínů, například jednoho či dvou měsíců, do kdy je třeba zjednat nápravu. Vláda či příslušná ministerstva s nimi ovšem nemusí souhlasit a začít by tak mohly měsíce, či dokonce roky dohodovacího řízení a vyjasňování si konkrétních detailů požadovaných změn.

V konečném důsledku ale není vyloučeno, že by unijní exekutiva mohla Česku v případě nespokojenosti s tím, jak byla věc vyřešena, například pozastavit veškeré čerpání unijních peněz. Podobné rozhodnutí by ale bylo až na příští Evropské komisi, funkční období té stávající končí letos na konci října.

ČTK