Pokud kraje nedostanou od státu další peníze na dofinancování sociálních služeb, budou muset přistoupit ke krizovým plánům v péči o seniory, postižené a další potřebné. Krizová varianta by mohla zahrnovat propouštění i omezení péče. Miliarda, kterou dodatečně regionům pošlou ministerstva financí a práce, stačit nebude a evropské peníze letošní problémy nevyřeší. Novinářům to po jednání sněmovního sociálního výboru řekl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD). Podle náměstkyně ministerstva práce Jany Hanzlíkové (ANO) by schválenou miliardu měly mít kraje na účtech v polovině srpna.

Kraje požadovaly doplacení dvou miliard korun. Spor o to, kdo a kolik dofinancuje, se vedl čtvrt roku. Šéfky resortů financí Alena Schillerová (ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se před nedávnem s šéfkou Asociace krajů Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) dohodly, že stát i ministerstvo práce pošlou regionům po půl miliardě, tedy dohromady miliardu. Další 1,5 miliardy by do roku 2022 mohly kraje získat z EU.

Pokud nedojde k dofinancování, budeme muset jako kraje udělat krizový plán. Neziskové organizace, církve a další poskytovatelé nebudou mít na výplaty. Kraje se ale musí o klienty postarat… Evropské peníze nám v tuto chvíli nic nevyřeší. V sociální komisi Asociace krajů je na tom naprostá shoda,“ řekl na jednání výboru Klika. Přesněji krizový scénář zatím nepopsal. Zahrnovat by mohl omezení péče v terénu i v zařízeních a propouštění. Klika dodal, že peníze z EU by některé projekty mohly získat nejdřív před koncem roku.

Poskytovatelé péče letos na sociální služby požadovali 20,38 miliardy korun. Kraje od ministerstva práce na dotace obdržely ale 15,12 miliardy. Tato částka nepočítá s navýšením platů a zvláštních příplatků, které vláda schválila krátce před koncem roku.

Podle Hanzlíkové by kraje mohly mít dodatečnou miliardu na účtech kolem poloviny srpna. Suma se přerozdělí podle stejného klíče jako dotace, tedy podle takzvaného směrného čísla. To má každý kraj jiné.

Podle Kliky tak Ústecký kraj dostane dodatečně 99 milionů korun, chybí mu ale asi 260 milionů. Náměstek hejtmana podotkl, že někteří poskytovatelé v kraji dostali letos jen 65 procent loňské dotace. Síť služeb není možné rozvíjet a vedení zařízení zjišťuje, zda bude muset letos propouštět. „Všichni na krajích víme, že evropské peníze jsou virtuální. Kdo nemá projekty, tak je nevyčerpá. Možná se nám v kraji podaří jeden projekt,“ uvedl Klika.

Poskytovatelé sociálních služeb žádají o peníze dodatečně téměř každý rok. „Na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kdy neproběhlo dofinancování. Někdy byla i čtyři kola. To je důkaz, že systém financování nefunguje,“ řekl člen prezídia Asociace poskytovatelů sociálních služeb Pavel Bráborec.

Výbor o financování sociálních služeb jednal poněkolikáté. Poslanci a poslankyně z opozice i koalice kritizovali to, že na dnešní jednání nedorazila ministryně práce. Omluvila se ze zdravotních důvodů. Kritikou zákonodárci nešetřili ani u dohodnutého modelu financování o miliardu a s 1,5 miliardou z EU.

Ač to mediálně vypadá jako super varianta, věděli jsme, že to ku prospěchu krajů není. Někdo si jen dělá PR,“ řekla Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Pirátka Olga Richterová podotkla, že ministerstvo práce o přesunutí 1,5 miliardy z EU na sociální služby informovalo už v lednu. „Už ani nemám chuť o tom mluvit. Točíme se na tom od února. Pořád jsme v situaci, že nevíme, jak to řešit,“ uvedl k dofinancování sociálních služeb lidovec Vít Kaňkovský.

Podle poslance ODS Jana Bauera jednání na výboru nabourává představu o koalici a opozici, když většími kritiky ministryně jsou zástupci vládní a podporující strany. „My si tu nehrajeme na opozici a koalici, problémy řešíme věcně,“ opáčila šéfka výboru Radka Maxová (ANO). Původně zvažovala, že kvůli neúčasti ministryně jednání zruší.

Výbor by se měl vůli situaci v sociálních službách sejít znovu 11. července. Vyzval Maláčovou, aby se osobně dostavila. Na jednání by měli být i zástupci ministerstva financí, Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

ČTK