Recenze novely zákona o státním zastupitelství. Hodnocení Ekonomického magazínu: 70 procent.

Autor: TOP 09

Stanovisko vlády: nesouhlas

Datum předložení: 10. 5. 2019

Lživé obvinění, zatajené důkazy, fiasko obžaloby, to jsou jen některé titulky, kterými média popisují poslední blamáž žalobce pražského Vrchního státního zastupitelství v kauze rozprodeje nepotřebného armádního majetku. Od roku 2015 v ní figurovaly čtyři vysoce postavené osoby z Ministerstva obrany, včetně jednoho generála, které se s největší pravděpodobností staly další obětí protikorupční revoluce v režii aktivistických státních zástupců. Soud všechny obžalované zprostil viny, dodejme, že zatím nepravomocně.

V rozsudku se mimo jiné píše, že kdyby orgány činné v trestním řízení již v přípravném řízení „nakládaly s důkazním materiálem v souladu se zákonem, resp. trestním řádem, nemohlo by dojít za dané důkazní situace ani k úspěšnému podání obžaloby“. Policie i státní zástupce jednoduše ignorovali či rovnou zatajovali důkazy ve prospěch obviněných. A případů, kdy policie a státní zástupce spíše než zákonu vycházejí vstříc společenské objednávce (doufejme, že v tom není nic horšího), bychom našli mnohem víc.

Můžete namítnout, že soud je osvobodí, tak o nic nejde. To je sice fakt, ale už samotné obvinění a zdlouhavý proces profesně i lidsky dotyčné zlikviduje. Za presumpci neviny si nic nekoupíte. A dozorující státní zástupce? Soud třeba i naznačí, že by se zatajením důkazů měli zabývat jeho nadřízení, ale nebuďme bláhoví, to se nestane. Mysleli to dobře, chtěli přece zavřít korupčníky a kdokoli by jim něco vyčetl, ohrožuje jejich nezávislost a boj proti korupci, který je dnes takovým kácením dřeva, při kterém holt lítají nějaké ty třísky.

Za nezávislost státních zástupců se dnes demonstruje střídavě na Václaváku i v dalších městech, a tak není divu, že opozice přichází s návrhem, jak ji zajistit. Ve skutečnosti jde ale hlavně o to, aby předseda vlády se svojí ministryní spravedlnosti nemohli odvolat nejvyššího státního zástupce Zemana, případně další, kteří mají vliv na vyšetřování Babišovy kauzy. Ono těch kauz mimochodem už brzy může být víc, takže nějaká záruka pro dotčené státní zástupce není mimo realitu.

Společný návrh TOP09 a STAN je logicky zaměřen v první řadě na jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce. Podle současné úpravy ho vláda může na návrh ministra spravedlnosti odvolat bez uvedení důvodů. Stejně tak může ministr odvolat z funkce vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce. Podmínkou v těchto případech je, aby závažným způsobem porušili povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce.

Předložený návrh počítá s eliminací osoby ministra a vlády v případě odvolávání státních zástupců. Nejvyššího státního zástupce by mělo být možné odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce. Tím, kdo to bude posuzovat, ovšem nemá být ministr spravedlnosti nebo vláda, ale kárný senát, který jej podle závažnosti celé věci může potrestat od důtky až po úplné odvolání z funkce státního zástupce. Nebo taky vůbec nijak, ale to teď nechme stranou.

Obdobný postup se navrhuje i pro odvolávání okresních, krajských nebo vrchních státních zástupců. Také tito vedoucí státní zástupci už nebudou závislí na libovůli ministra, či spíše ministryně spravedlnosti. Naproti tomu ale mají být všichni jmenováni na dobu určitou. V případě nejvyššího státního zástupce je to deset let, u nižších funkcionářů pak let sedm. Všichni mohou být ve funkci jen jednou, ale kromě nejvyššího státního zástupce mohou ve stejné funkci pokračovat u jiného státního zastupitelství.

K podpoře stávajících funkcionářů státních zastupitelství slouží přechodná ustanovení, která stručně řečeno říkají: nebojte, všichni tam ještě nějakou dobu zůstanete. Kdo je ve funkci už deset let, dostane navrch ještě čtyři, ti služebně mladší pak rovnou sedm. A nejvyšší Zeman, který je ve funkci od roku 2011, dostane přirozeně rovněž celé funkcí období. Konečně tak náročná a odpovědná práce jako je řízení státních zástupců bude mít sociální jistoty a hlavně nezávislost. Otázka ovšem je, zda je ona nezávislost vždy jenom k dobru.

A jsme zpět u odbočky na začátku. Zákon o státním zastupitelství umožňuje trestat porušení povinností státního zástupce, bohužel se to ale neděje. Odvolaných státních zástupců je jako šafránu. Jedním z nich byl pražský vrchní zástupce Rampula, kterého odvolal tehdejší ministr Pospíšil, a to kvůli zásahům do vyšetřování tunelování IPB či postupu v kauze Mostecké uhelné společnosti. Rampulova nezávislost se tehdy nehodila. A paradoxně je to nejspíš opět Pospíšil, kdo stojí za návrhem zákona, aby něco takového už nikdy nebylo možné.

Vláda návrh odmítla: Změny musí být promyšlené, koncepčně jednotné, na sebe navazující, podrobeny diskusi a tak dál. Krom toho připravuje vlastní návrh, který je ovšem v plánu až na prosinec tohoto roku, což je zjevná politická chyba. Mezitím totiž bude ještě mnoho demonstrací, včetně té 17. listopadu, na kterých budou mít řečníci o čem mluvit. Už ale asi nezmíní, že návrh nepodpořilo ani Nejvyšší státní zastupitelství, kterému se nelíbí absence výběrových řízení na vedoucí funkce, jejichž jmenování zůstává v rukou ministra.

I přes dílčí kritiku některých ustanovení návrh naopak podpořil Nejvyšší soud. V zásadě se ale všichni shodli na nešťastném načasování konce funkčního období, podle kterého by všichni vedoucí státní zástupci skončili ve dvou vlnách. Přiznejme si ovšem, že takový problém, stejně jako jiné dílčí připomínky, jsou snadno napravitelné v průběhu projednávání zákona. Samozřejmě kromě té, že návrh postrádá zvýraznění odpovědnosti státního zástupce za zpackané životy, o kterých jsme mluvili na začátku.

– swp, red –