Česko zatím nepřijalo řadu opatření, která mu před pěti lety k naplnění hospodářských a sociálních práv doporučoval výbor OSN. Nestanovilo v posledních letech třeba pravidla na podporu vyššího zastoupení žen v politice, nepřipravuje zákon o sociálním bydlení či nedosáhlo závazku pro poskytování rozvojové pomoci. Vyplývá to z návrhu třetí periodické zprávy o plnění Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Hodnotící dokument, který ČR předloží výboru OSN, by měla v pondělí projednat vláda.

Pakt podepsalo v roce 1968 tehdejší Československo, po ratifikaci začal platit na jaře 1976. Česko pak závazky převzalo. Plnění kontroluje právě příslušný výbor OSN. Naposledy hodnotil českou situaci v roce 2014 a dal řadu doporučení. Návrh třetí zprávy o vývoji v letech 2013 až 2018 teď kabinetu předkládá zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.

Podle navrhované zprávy zůstává podíl žen na rozhodování dál nízký. Výbor OSN doporučoval přijmout opatření na podporu zapojení žen. „Zvýšení zastoupení žen v politice bohužel nebylo podpořeno zákony zavádějícími takzvané zipové pravidlo ani žádnými obdobnými pravidly, která proto zůstávají na úrovni vnitrostranických doporučení. Státní správa se také vyznačuje relativně vysokou mírou vertikální segregace dle pohlaví,“ uvádí návrh periodické zprávy. Podle ní se tématu věnují hlavně neziskové organizace. Dokument poukazuje na to, že s opatřeními počítá strategie pro rovnost žen a mužů do roku 2020, kterou v roce 2014 schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Záměry zůstaly ale na papíře.

Před pěti lety výbor vyzval Česko, aby schválilo časový plán naplňování svého závazku, že na rozvojovou pomoc bude posílat 0,7 procenta HDP. Česká strana ve zprávě odpovídá, že mezi lety 2014 a 2017 podíl vzrostl z 0,11 na 0,15 procenta a do roku 2030 by se měl dostat na 0,33 procenta, a to podle růstu české ekonomiky.

Výbor radil urychlit přípravy zákona o sociálním bydlení a změnu předpisů a postupů úřadů tak, aby lidé v tísni nekončili na ulici. Zpráva zmiňuje přijetí koncepce bydlení do roku 2020 a vyplácení dotací a dávek na bydlení. Babišova vláda loni rozhodla o tom, že zákon připravovat nebude a nahradí ho dotačním programem Výstavba.

K doporučením před pěti lety patřilo také zajištění důstojného výdělku či přehodnocení škrtů v dávkách. Česká strana ve zprávě uvádí, že se navyšuje minimální mzda a důchody, zvedla se nemocenská a zavedlo dlouhodobé ošetřovné. Zlepšování situace dokládá třeba na statistikách růstu nejnižšího a průměrného výdělku.

Mezi „naléhavá doporučení“ patřilo před pěti lety nastartování reformy psychiatrické péče a budování komunitních služeb pro nemocné. Podle zprávy by do roku 2021 mělo vzniknout 30 center duševního zdraví a existuje projekt přeměny péče ve velkých institucích na komunitní model.

Výbor doporučoval i začlenění postižených dětí do běžných škol, odstranění segregace romských dětí a zajištění dostatku peněz na inkluzi. Podle navrhované zprávy mají žáci „na odpovídající podpůrná opatření“ nárok a ministerstvo školství podporuje vzdělávání učitelů a dalších pracovníků v začleňování romských a handicapovaných školáků. Inkluze v Česku sklízí kritiku, objevují se snahy o její omezení. Doporučení se při posledním hodnocení týkala i integrace Romů, a to jejich zapojení do procesu, zajištění dostatku peněz na opatření z rozpočtu či kroky k odbourávání předsudků.

Mezi doporučeními bylo také to, aby veřejné zdravotní pojištění mohli mít i cizinci. Většina z nich se musí ale dál pojistit u komerčních pojišťoven. Podle dokumentu se nyní připravuje „nová úprava práv a povinností cizinců v komerčním zdravotním pojištění“.

Na nerovné postavení žen a mužů, neexistující sociální bydlení, rozdělování společnosti či velký problém s exekucemi upozorňuje léta česká pobočka mezinárodní sítě Social Watch, která vydává každoročně vlastní zprávy. Vývoj v Česku či snahy o omezování sociálních a hospodářských práv kritizuje.

ČTK