Zaměstnanci skoro pětiny tuzemských firem se mohou těšit na zavedení nebo rozšíření placeného volna v době nemoci. Již nyní tzv. „sick days“ poskytuje podle průzkumu společnosti Edenred více než čtyřicet tři procent tuzemských zaměstnavatelů a další k nim přibudou v reakci na nová pravidla pro proplácení nemocenské.

Zavést nebo rozšířit placené volno při krátkodobé nemoci je již rozhodnuto téměř šest procent tuzemských firem, dalších více než třináct procent tuto možnost vážně zvažuje. Průzkumu se na počátku června zúčastnilo celkem 106 tuzemských firem ze všech základních odvětví ekonomiky.

Nová pravidla pro proplácení nemocenské budou platit od 1. července letošního roku. Ruší se takzvaná karenční doba, tedy ustanovení, podle kterého zaměstnanci po první tři dny nemocenské nedostávali žádnou náhradu mzdy. Firmy naopak začnou pracovníkům proplácet náhradu ve výši šedesáti procent vyměřovacího mzdového základu, jak bylo zvykem do roku 2007.

Nadpoloviční většina firem, které „sick days“ již nabízejí, proplácí zaměstnancům tři dny volna ročně (52 procent společností), na druhém místě je možnost čerpání dvou dnů za rok. Významná část společností platí zaměstnancům v případě nemoci dokonce pět a více dní nemoci za rok.

Proč nyní počet firem nabízejících „sick days“ v souvislosti se změnou legislativy vzroste, vysvětluje personální ředitelka společnosti Edenred Martina Chloupková: „Pro firmu je výhodnější a „levnější“, když zaměstnanec zůstane s krátkodobou nemocí doma a vezme si volno na zotavení, než když jde navštívit lékaře a nastoupí na nemocenskou, na které často zůstane více dní nebo celý týden.“ V době velmi nízké nezaměstnanosti je podle ní pro firmy velmi důležité, aby nemocnost byla co nejnižší. „Výraznější výpadky v počtech lidí na pracovištích podniky těžce zacelují a stojí je to hodně výdajů navíc. Proto se jim vyplatí nabízet sick days. Jeden placený den bez zaměstnance je vyjde levněji, než když je pracovník několik dní na nemocenské,“ říká Martina Chloupková.

O výhodnosti „sick days“ z důvodu kratšího pobytu mimo pracoviště v porovnání s klasickou pracovní neschopností je podle průzkumu společnosti Edenred přesvědčena nadpoloviční většina firem (téměř 55 procent). Firmy přitom nemají obavy, že by zaměstnanci „sick days“ zneužívali – důvěru v to, že si vyberou volno jen v případě skutečné nemoci, má 63 procent zaměstnavatelů (plná nebo převažující důvěra). Úplně svým zaměstnancům nedůvěřují jen necelá 4 procenta českých a moravských firem.

Karenční doba byla v ČR zavedena v roce 2008. Díky tomuto opatření se v Česku výrazně snížila nemocnost. Například v roce 2007 bylo více než 2,8 milionů případů pracovní neschopnosti, o deset let později už počet činil zhruba 1,7 milionů.

Placení zaměstnanců v době nemoci se v Evropě liší stát od státu. Bez karenční doby jsou například v Německu, Polsku nebo na Slovensku. Ve Švédsku mají jeden den, v Británii šest, tři dny platí ve Španělsku, Francii, Itálii či Rakousku.