Dvě třetiny Čechů vnímají hotovost spíš jako záložní řešení pro případ, že by nemohli platit kartou. Padesát osm procent tvrdí, že si dopředu zjišťují, zda je úhrada kartou možná. Obchodníci, kteří nepřijímají kartu, se tak připravují o zákazníky – polovina respondentů už nějaké zboží či službu nekoupila, protože je nešlo platit kartou. Zjistil to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Trisbee.

Mince i bankovky se stávají záložním řešením. „Češi je sice v peněžence nosí, ale pokud mají možnost platit kartou, ve dvou případech ze tří volí právě kartu. Hotovost tak slouží hlavně v situaci, kdy jinak platit nejde,“ říká František Havlín, spoluzakladatel startupu Trisbee, který umožňuje přijímat platby kartou prostřednictvím mobilní aplikace.

U platby kartou si spotřebitelé chválí hlavně pohodlnost a skutečnost, že šetří jejich čas. Na rozdíl od platby hotovostí také odpadá nutnost správně odhadnout, kolik peněz je třeba mít u sebe, není ani zapotřebí myslet na výběr z bankomatu. „I díky tomu vnímá hotovost jako záložní řešení 66 procent respondentů. Fyzické peníze vytahují až ve chvíli, kdy není jiná možnost – třeba když kupují ovoce ve stánku u silnice,“ přibližuje Havlín.

Neberete kartu? Půjdeme jinam

Lidé se o platební možnosti aktivně zajímají. 58 procent Čechů si dopředu zjišťuje, zda mohou částku uhradit kartou. Ještě náročnější jsou v tomto ohledu ženy, na podrobnosti o metodě platby se jich předem zaměřují dvě třetiny. Obchodníci a poskytovatelé služeb by se měli mít na pozoru – tím, že nenabízí platbu kartou, se zbytečně připravují o zákazníky. „Průzkum ukázal, že každý druhý respondent už zažil situaci, kdy zboží nebo službu nezakoupil jen proto, že je nebylo možné zaplatit kartou,“ uvádí Matěj Turek, druhý spoluzakladatel Trisbee.

Každý druhý také tvrdí, že při platbě kartou utrácí vyšší částky. I proto tuto platební možnost nabízí stále více obchodníků, běžnější se stává třeba u zásilkového prodeje. „Především mladí zákazníci preferují pohodlné a rychlé služby, cash je v době dnešních technologických možností často spíše na obtíž. A to i pro samotné obchodníky,“ myslí si Turek. Zákazníci možnost platit kartou vyžadují, dva lidé ze tří by si přáli, aby mohli kartou platit i u podnikatelů, kteří služby poskytují v terénu, tedy například u malířů pokojů či za osobní lekce angličtiny.

Nová vlna EET nemusí znamenat nákup terminálů

Dalším impulsem pro zřízení platby kartou je nová vlna EET, která se dotkne řemeslníků, lékařů a dalších živnostníků patrně od příštího roku. „Zařídit si terminál na karty je pro malého obchodníka náročný a nákladný proces. Zajímavé řešení proto představují bezhotovostní platby, protože po rozhodnutí Ústavního soudu jsou od povinnosti elektronické evidence osvobozeny. Atraktivní alternativou jsou například mobilní aplikace, které umožňují platby kartou bez fyzického terminálu. Právě povinnosti zřídit terminál obchodníci často obávají,“ říká Turek. Dodává, že ve Skandinávii nebo v Číně jsou tyto platby skrze aplikaci masově rozšířené a zákazník bezhotovostně zaplatí téměř všude.

Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku 1000 respondentů.

Metoda průzkumu – telefonické obvolávání. Některé otázky umožnily více odpovědí, součet tak může být vyšší než 100 procent.