Rozhovor s PETREM MANDOU, výkonným ředitelem firemního bankovnictví ČSOB.

Má více než dvacetiletou praxi v bankovnictví. Jeho hlavním současným úkolem je prostřednictvím čtyřiceti poboček starat se o podnikatele a malé a střední firmy na celém území České republiky. Říká, že ženy jsou obecně v podnikání opatrnější a dokážou lépe využít své intuice.

Chtěl jste být vždy bankéřem? Jak složitá byla vaše cesta k bankovnictví? Co vás přivedlo do ČSOB?

To jsem vůbec nechtěl (smích). Jako dítě jsem chtěl být řidičem kamionu, hercem, diplomatem. Po skončení vysoké školy jsem se přihlásil na výběrové řízení do pražské pobočky jedné nadnárodní banky. Zde jsem uspěl a začal působit v oblasti korporátního bankovnictví. To mě chytlo hlavně díky tomu, že je to o obchodu s různorodými protistranami a člověk zde získá přehled o dění v ekonomice. Toho se držím dodnes a v bankovnictví působím přes 20 let. Do ČSOB mě přivedla nabídka řídit regionální pobočku korporátního bankovnictví, což pro mě byla velká výzva a jsem moc rád, že jsem ji přijal.

Jaký je podle vás stav podnikatelského prostředí u nás? Co mu nejvíce chybí a co nejvíce by potřebovalo?

Podnikatelské prostředí prošlo významným vývojem a čím dál více se přibližuje ke standardní ekonomice západního stylu. Stejně tak se proměnilo i bankovnictví, kdy profesionalita a nároky na straně klientů udělaly mílové kroky vpřed a banky musí na tento trend pružně reagovat. Podnikatelskému prostřední chybí jednodušší legislativní rámec. Česká republika bohužel zaostává ve vytváření příznivého podnikatelského prostředí ve srovnání s ostatními státy, což je škoda. Byrokratická zátěž ze strany státu je jednou z hlavních bariér toho, aby naši podnikatelé byli ještě úspěšnější. Dále bych zmínil také nedostatečnou podporu kvalitního školství – zejména učňovského. Je velmi důležité, aby české firmy šly cestou vlastního výzkumu a vývoje. Aby se co nejrychleji dokázaly oprostit od jednoduché výroby či prvovýroby a šly cestou vyšší přidané hodnoty.

Mají zájem mladí absolventi vysokých a středních škol podnikat či raději nastupují na jistá místa do úřadů či velkých korporací?

U mladých lidí je to velmi individuální. Pořád převládá trend, kdy absolventi nastupují do velkých korporací, kde získají důležité zkušenosti. Státní správu nevnímám pro mladé jako příliš atraktivní. Mám radost z toho, že čím dál více mladých lidí si váží svobody a nebojí se začít podnikat, často v moderních technologických oborech. Do korporace mnohdy nastupují, aby zde nasbírali potřebné zkušenosti a kontakty, a pak již pokračují ve svém vlastním podnikání. Pokud bych měl vyzdvihnout obory, ve kterých mají největší předpoklad uspět, tak je to oblast IT, technologií a dále oblast služeb. Zde sleduji zajímavý trend, kdy mladí lidé kladou velmi vysoký důraz na budování komunitního života a občanského soužití.

Dle Indexu očekávání firem, který čtvrtletně vydává ČSOB již několik let, jsou čeští podnikatelé do budoucna optimističtí. Na základě jakých faktů?

Unikátní průzkum ČSOB Index očekávání firem mapuje už od roku 2013 náladu malých a středních podnikatelů a živnostníků v České republice. Díky tomuto rozsáhlému průzkumu máme u nás v ČSOB komplexní přehled o stavu a předpokládaném vývoji potřeb i nálady českých podnikatelů, a to z pohledu hned tří klíčových oblastí – poptávky, investičních plánů a záměrů rozšiřovat nebo omezovat své podnikatelské aktivity.

Je důvod k opatrnosti při poněkud nižší dynamice ekonomiky?

Spokojenost s celkovou ekonomickou situací v Česku se drží stále na jedné z nejvyšších úrovní za více než pět let našeho pozorování a podle našeho názoru není důvod se obávat významných změn směrem k horšímu.

Když se podíváme na aktuální vývoj Indexu očekávání firem, tak došlo k drobnému snížení hodnoty tohoto ukazatele. Malé a střední firmy citlivě vnímají současné hospodářské klima a zmírněním svého optimismu logicky reagovaly na předpokládané zpomalení ekonomického růstu v Česku. Podle firem za tím je zejména ochlazení v německé ekonomice, našeho největšího obchodního partnera.

Příznivě hodnotíme, že firemní investiční aktivita je nadále vysoká a takřka pětina firem počítá s rozšiřováním svého podnikání. Řada odvětví nyní prochází rozsáhlou obměnou s tím, jak nastupují moderní technologie, automatizace a robotizace, a současně přetrvává nedostatek kvalifikované pracovní síly. Naše banka je firmám i živnostníkům vždy otevřená poradit a poskytnout potřebné financování.

Vidíte velký rozdíl mezi podnikatelem mužem a podnikatelkou ženou? Dal by se charakterizovat rozdíl například v přístupu k investicím?

Ženy jsou obecně v podnikání opatrnější a dokážou lépe využít své intuice. Co je mi na nich hodně sympatické, že jsou často schopny se podívat na podnikání v širším měřítku, že nesledují pouze ekonomický aspekt, ale také dopad jejich podnikání na společnost, což souvisí s tím, že jsou mnohem empatičtější.

Do byznysu poslední dobou vstupuje hodně žen. Proč zrovna v této době?

Silným momentem je návrat „husákových dětí“ z mateřské dovolené. Podnikání totiž skýtá flexibilitu, kterou často potřebují. Navíc mají často zkušenosti z korporací, ze kterých mohou čerpat při budování vlastního byznysu.

Ve vaší praxi se jistě najde i řada kuriozit. Na co nejkurióznějšího jste poskytli půjčku či úvěr? Nač by si firmy rády vypůjčily, ale nejde to?

Financovali jsme například výrobu dřevěných spilek do nanuků, či výrobu stromků pro lesní školky. Mnohdy jsou kuriózní i HiTech obory, než přesně pochopíte podstatu produktu či daného řešení.

Občas se setkáváme s tím, že i zavedené firmy chtějí financovat úplně nový projekt, který je zcela mimo obor jejich podnikání. Přistupují k tomu s filozofií, že když byly dlouhodobě úspěšné v jednom oboru, automaticky to platí i pro druhý, a nedohlédnou na všechna rizika s tím spojená. V tomto případě jsme velmi obezřetní.

ČSOB zavedlo novou službu Trade Club. Co je vlastně Trade Club a co je jeho cílem ?

Závislost na jednom nebo několika málo dodavatelích nebo odběratelích není ideální situace. Na tak malém trhu, jako je Česká republika, to často představuje nutnost obrátit svou pozornost k přeshraniční spolupráci. Proto jsme pro klienty bezplatně zpřístupnili on-line aplikaci Trade Club, která je založena na technologii umělé inteligence a spojuje vlastnosti B2B sociální sítě a rozsáhlé encyklopedie globálních trhů. Hlavní cílovou skupinou je segment malých a středních firem, který využívá nejvíce možnosti nalezení vhodného obchodního partnera, ale překvapivě silný ohlas vidíme přicházet i od velkých firem, které problematiku importu a exportu řeší. Ty využívají databázi aktuálních informací z mezinárodního obchodu o více než 190 zemích z celého světa.

Je Trade Club spíše šancí pro české firmy, jak navázat spojení se světem nebo naopak o otevření českého prostoru zahraničním společnostem? Jak to funguje?

Hledání vhodných partnerů v cizině může být problém především pro podniky, které v mezinárodním obchodu mají jen málo zkušeností nebo jim chybějí zdroje, aby se tímto směrem mohly vydat. Trade Club dává možnost spojit se s firemními klienty ostatních členských bank a získat nové prověřené mezinárodní obchodní kontakty. Funguje to i opačně, kdy české firmy oslovují zahraniční klienti s poptávkou po jejich produktech a službách, které v rámci TradeClubu nabízí.

Česká republika a její ekonomika je velmi otevřená proexportní ekonomika. Vidíte nějaká rizika pro české podnikatele v souvislosti se zahraniční politickou či ekonomickou situací? Jsou čeští podnikatelé připraveni zareagovat na nenadálé události či ekonomickou krizi?

Jako riziko vnímám vývoj v rámci Evropy či světových ekonomik. Nedořešená obchodní politika mezi USA a Čínou, významné zpomalení růstu čínské ekonomiky. Pro nás bude velmi důležité, jak se bude vyvíjet situace v Evropě. Německá ekonomika začíná zpomalovat, před námi je brexit, kdy Británie nemá stále jasno, jakým způsobem vystoupí. Významné problémy má Itálie, ve složité kondici je Turecko.

Podnikatelé jsou na tom jednoznačně lépe ve srovnání s rokem 2008. Co se týče finančního managementu, tak jsou obezřetní, celá řada z nich má také finanční polštář pro případ krize. Mnohem víc z nich využívá nástroje na ošetření tržních rizik, například měnové a úrokové zajištění. Tento trend byl dříve dominantou pouze velkých společností, kde na to mají specializované oddělení. V současné době to řeší čím dál více středních a menších firem, což je dobře. Zvlášť v období vyšší nejistoty.

Jak vidíte zahraniční investice do českých firem?

Zahraniční investice do českých firem byly mnoho let investiční „jistotou“ a většina z nich dopadla velmi úspěšně. Zajímavější jsou však investice tuzemských firem v zahraničí, což je fenomén posledních let. Je to trend, který nás velmi těší, protože dokládá rostoucí sebevědomí české podnikatelské sféry. Firmám jsme připraveni se zahraniční expanzí pomoci a na těchto transakcích se podílet.

Vidíte perspektivu v rozvoji rodinných firem? Jak vidíte situaci ohledně nástupnictví v rodinných firmách?

Rodinné firmy tvoří významnou část tuzemské ekonomiky. Generace podnikatelů zakládající společnosti od 90. let zvažuje možnosti odchodu na odpočinek a řeší, co se svou firmou udělat. Podle statistik polovina firem čelí mezigeneračnímu transferu, jen 30 procent generačních obměn je úspěšných a pouze pětina firem tvrdí, že je na tuto situaci připravena. Při řešení otázek, co dál se svojí firmou, jsou na stole tři základní scénáře, podle nichž zakladatel/majitel má vhodné následovníky a firmu předá další generaci, nebo firmu z různých pohnutek raději prodá, či si ji ponechá, ale bude ji řídit profesionální management. Z našich zkušeností plyne, že podnikatelé často nemají ideálně nastavenou vlastnickou strukturu své firmy a aktiv, z čehož plynou v momentě řešení nástupnictví rizika, která je vhodné eliminovat. Na začátku je užitečné strukturu firmy optimalizovat, čímž se dosáhne efektivnější kontroly a mnohem snáze se pak řeší otázky spojené s budoucností. Se všemi těmito otázkami dokážeme firmám aktivně pomoci.

Kdybyste se vy sám rozhodl podnikat, nač byste úvěr nikdy nechtěl?

Nikdy bych si nechtěl brát úvěr na splacení svého předchozího úvěru v tísni, protože by to byla známka, že jsem ve vážných finančních problémech.

Děkuji za rozhovor.