Plánované zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol, které ve středu podpořila v úvodním čtení Sněmovna, nejspíš nezvýší odvody do státního rozpočtu, naopak se rozroste černý trh a hrozí opakování metanolové aféry. V tiskové zprávě to sdělila Unie výrobců a dovozců lihovin ČR, která sdružuje osmdesát procent českých výrobců.

Podle ministerstva financí díky opatřením, která stát přijal po roce 2012 k eliminaci daňových úniků, nejsou obavy z opakování metanolové aféry na místě.

V případě půllitrové láhve čtyřicetiprocentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 korun. Unie výrobců lihovin již dříve uvedla, že v takovém případě by láhev alkoholu zdražila o 9,10 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká.

Ministerstvo financí od zvýšení daně očekává vyšší inkaso o zhruba miliardu korun ročně. „Zkušenosti z posledního zvýšení sazeb v roce 2010 ukazují, že se výnosy daně nezvýší, ale budou přinejlepším stagnovat,“ uvedl prezident unie Pavel Dvořáček. Zároveň připomněl, že růst spotřební daně v minulosti částečně zapříčinil vznik tzv. metanolové aféry. „Výběr daně díky potlačení černého trhu v posledních letech roste, aniž se zvyšuje sazba. V roce 2018 byl dosažen nejlepší výsledek v historii. Pokud zvýšíme sazby, pak paradoxně růst inkasa zbrzdíme nebo zastavíme,“ dodal Dvořáček.

Za nárůstem spotřeby alkoholu podle něj stojí jen vzrůstající spotřeba piva a vína, u kterých stát daně měnit nechce. „Historie také ukazuje, že zdražení lihovin povede ke zvýšení přeshraničního dovozu lihovin z Polska a Slovenska. Podpoříme tedy výběr spotřební daně u našich sousedů. Tak se to stalo již v minulosti a nejen v ČR. Extrémním případem je Estonsko, které zvýšilo razantně spotřební daně v roce 2017 a následně její výběr podstatně poklesl – všichni nakupovali v sousedním Lotyšsku,“ doplnil Dvořáček.

Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí ČTK sdělil, že úřad považuje za prioritu potírání kriminality v oblasti nelegálního trhu s lihovinami, tabákem nebo hazardem. Celní úřad podle něj získal rozsáhlé pravomoci a moderní techniky. „Díky ní vykazuje stále větší úspěchy v boji s černým trhem,“ dodal.

Zvýšení spotřebních daní pak podle něj doporučuje Světová zdravotnická organizace nebo OECD. „Konzumace návykových látek má podle odborníků na závislosti nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty i samotné konzumenty a jejich rodiny. Připomínám, že podle odborných studií představují celospolečenské náklady konzumace alkoholu 59 miliard korun ročně,“ uzavřel.

Podle ředitele unie Vladimíra Darebníka zvýšení daně přinese negativní důsledky i do souvisejících činností, pocítí je pěstitelé cukrové řepy, ovocnáři, sklářský průmysl nebo pohostinství. „Jednoduše shrnuto, zvýšení spotřební daně je v rozporu s programovým prohlášením vlády, rozpočtu nic nepřinese a spotřebu alkoholu nesníží. Naopak bude impulsem pro černý trh a poškodí všechny poctivé firmy v oboru,“ uzavřel Darebník.

Podle návrhu zákona by měly příští rok vzrůst také spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun.

Takzvaná metanolová kauza patří mezi nejhorší neštěstí, která Česko v posledních desetiletích postihla. První případy úmrtí po požití nelegálně vyráběných lihovin s obsahem jedovatého metylalkoholu se objevily na začátku září 2012. Poslední člověk, jehož úmrtí je s kauzou spojováno, zemřel na konci února 2014. Aféra si od září 2012 do února 2014 v Česku vyžádala 48 životů.

Vláda na vlnu úmrtí reagovala zákazem prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích. Kauza přiměla stát zpřísnit pravidla pro výrobu a distribuci lihovin. Byl mimo jiné zaveden nový typ kolků pro alkohol, zákon omezil maximální velikost spotřebitelských balení tvrdého alkoholu na tři litry a z prodeje lihu a lihovin učinil koncesovanou živnost.

ČTK