Dluhopisy si do portfólia určitě zařaďte, ale jen ty zajištěné!

Než však do nějakého projektu vložíte své finance, měli byste pamatovat na nejhorší. Někdy, i přes ty nejlepší úmysly emitenta, nemusí jít vše podle plánu. A právě zajištění v tu chvíli ochrání vaše úspory.
Zajištění existuje několik typů od movitého či nemovitého majetku emitenta, přes ručitele, agenta pro zajištění až po tzv. kovenant. Konkrétní typ zajištění, resp. skutečnost, zda jsou dluhopisy vůbec nějakým způsobem zajištěny, upravují emisní podmínky. Toto mějte vždy na paměti a o způsob zajištění se zajímejte na prvním místě!
Nenechte se však oklamat. Pokud vám někdo, jako dodatečnou formu zajištění, nabízí údajnou hodnotu projektu, na který chce půjčit, nemusí to stačit, a to ani v případě, kdy svá tvrzení podloží znaleckým posudkem. Pamatujte, že vše je pouze hypotetické a na papíře. Stačí drobná změna v legislativě nebo stále častější výkyvy na finančních trzích způsobené očekávanou finanční krizí, případně vstup konkurenčního projektu na trh a jste znenadání bez peněz. „Banka vám přeci také nepůjčí, pokud nenabídnete adekvátní ručení, např. zastavenou nemovitost nebo odpovídající příjmy a dluhopisoví věřitelé nejsou, ve svých nárocích, o nic méně než banka,“ vyjádřila se Eliška Skřivanová z webu Rizikovedluhopisy.cz, který na rizikové emise dlouhodobě upozorňuje.
Agent pro zajištění
V případě, že emitent nedostojí svým závazkům, nastupuje tzv. agent pro zajištění, který vzdáleně připomíná institut insolvenčního správce. Jedná jménem všech věřitelů a jeho úkolem je, na základě rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů, uplatnit jejich jménem zástavní právo vůči majetku emitenta. Jinými slovy prodat majetek emitenta a ze získané částky uspokojit věřitele, resp. investory.
Kovenant
Tento pojem vyjadřuje podmínky v dohodě o půjčce, které musí emitent dodržovat v průběhu celé životnosti dluhopisu. Může jít např. o ukazatel zadluženosti emitenta. To znamená, že je-li v ohrožení splátka jistiny, emitent má povinnost okamžitě doplnit kapitál, aby bylo z čeho vyplácet. Lze stanovit také konkrétní limit zadlužení emitenta, aby nedocházelo k opakovanému splácení starých emisí novými.
Zpětný odkup vs. předčasné splacení dluhopisů
Tyto dva pojmy se velmi často pletou. Při zpětném odkupu má emitent právo od investorů, za jistých okolností, upsané dluhopisy odkoupit. Může např. nastat situace, kdy se projektu nedaří a emitent si uvědomí, že v budoucnu nebude schopen splácet úroky. Dluhopisy odkoupí a zbaví se tak svých závazků. Předčasné splacení naopak chrání investora, resp. je možné jak na základě výzvy emitenta, tak investora. Jen pozor, v emisních podmínkách mohou být specifikovány další detaily, např. že investor musí před podáním žádosti držet dluhopisy nejméně 1 rok nebo, že investorovi vznikne nárok na splacení dluhopisů až 6 měsíců od doručení výzvy emitentovi atd.
Za závazky emitenta může ručit také třetí strana, tedy tzv. ručitel. V případě, že však emitent není schopen nabídnout adekvátní způsob ručení, tedy žádnou záruku vyplacení jistiny a úroků, poděkujte a upřednostněte nabídku, díky které neriskujete ztrátu svých úspor!
Pozor na podřízené dluhopisy
Podřízené dluhopisy se navenek tváří jako dluhopisy klasické ovšem jen do doby, než se emitent dostane do likvidace nebo konkursu. Pro investora to znamená, že jeho pohledávky budou uspokojeny až po uspokojení všech ostatních pohledávek bez ohledu na to, zda vznikly po jím zrealizovaném nákupu dluhopisů, tedy jsou chronologicky v pořadí za ním.
„Podřízené dluhopisy drobným nezkušeným investorům vůbec nedoporučujeme. Jsou vysoce rizikové, a to bez ohledu na výši úroku. Pakliže se emitent dostane do finančních problémů, je šance, že investor reálně něco vymůže, téměř nulová,“ dodává Skřivanová.
Zdroj: Rizikovedluhopisy.cz