Z posledního globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že s postupující digitalizací získávají Češi sebevědomí. Dostatečně připravených na práci v digitalizovaném prostředí se cítí celých jedenasedmdesát procent českých zaměstnanců.

Přesto se téměř dvě třetiny respondentů průzkumu shodují na tom, že studenti by měli věnovat zesílenou pozornost studiu STEM* oborů (viz níže), jen tak budou připraveni na trh práce budoucnosti. Sami by ale ve většině tyto obory studovat nešli.

Pouze 17 procent českých zaměstnanců ale očekává, že jejich práce bude v následujících 5-10 letech automatizovaná. „To je vůbec nejnižší hodnota ze všech 34 zemí, ve kterých byl průzkum realizován. Ani v dalších zemích však nejsou mezi zaměstnanci očekávání budoucí automatizace práce nijak vysoká – globálně automatizaci vlastní práce předpokládá zhruba třetina zaměstnanců,“ doplňuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad. „Zaměstnavatelé jsou nicméně v tomto ohledu dál, než si jejich zaměstnanci myslí, nutí je k tomu i setrvalý nedostatek kvalifikovaných lidí a také jejich rostoucí cena,“ dodává.

Digitalizace a automatizace přináší nejen změny pracovních postupů, ale i nároky na znalosti a dovednosti lidí. Zaměstnavatelé již dnes hledají pracovníky se správnými digitálními dovednostmi a vzdělávání se stává tématem číslo jedna jak u samotných uchazečů o zaměstnání, tak i u firem. 56 procent českých respondentů (68 procent globálně) v této souvislosti tvrdí, že jejich zaměstnavatel by měl více investovat do rozvoje jejich digitálních dovedností.

Pokud jde o nábor nových zaměstnanců, 66 procent českých respondentů (61 procent globálně) uvádí, že jejich zaměstnavatel má dnes potíže s hledáním správných kandidátů a celých 75 procent očekává, že pro jejich zaměstnavatele bude v budoucnu stále obtížnější najít lidi s těmi správnými kompetencemi. „To je hned za Maďarskem s 81 procent druhé nejvyšší číslo ze všech zkoumaných zemí. Globálně to očekává 61 procent zaměstnanců,“ dodává Alžběta Honsová s tím, že tento názor souvisí nejen s postupující digitalizací, ale dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnaností, která na našem trhu panuje. Zaměstnavatelé stále urgentněji potřebují zejména pracovníky se STEM vzděláním (*věda, technologie, strojírenství, matematika).

Studenti by se proto podle 64 procent českých účastníků průzkumu Workmonitor (globálně 71 procent) měli zaměřit na studium těchto oborů, zajistí si tím atraktivní kariérní šance. „Zajímavé je, že s tímto názorem souhlasí nejméně respondentů v těch nejvyspělejších západoevropských zemích, jako je Německo, Rakousko, Švýcarsko nebo Dánsko, naopak na nejvyšších příčkách průzkumu jsou rozvojové země jako Indie (89 procent), Brazílie (89 procent), Malajsie (88 procent), nebo Chile (86 procent),“ doplňuje Alžběta Honsová.

Jen 46 procent českých zaměstnanců (66 procent globálně) v průzkumu uvedlo, že pokud by jim bylo opět 18, zaměřili by se na kariéru v STEM oborech. To je nejméně ze všech 34 zemí, kde byl průzkum Randstad Workmonitor realizován. Digitální obory by studovalo 59 procent českých respondentů (globálně 72 procent).

O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad

Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází čtyřikrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto druhou vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2019 proběhlo v období od 23. dubna do 9. května 2019.