Podle zjištění analytického projektu Evropa v datech běžně využívají tzv. home office čtyři procenta českých pracujících, tedy něco málo přes dvě stě tisíc lidí. Česká republika se tak nachází těsně pod průměrem Evropské unie, který činí pět procent.

V Nizozemsku, kde je home office nejběžnější, takto obvykle pracuje 14 procent lidí. Z domova naopak méně často pracují Bulhaři, Italové, Řekové nebo Slováci. Home office v EU využívají častěji ženy (5,4 procenta) než muži (4,8 procenta) a také živnostníci (36,9 procenta) oproti zaměstnancům (4,2 procenta). Téměř šest procent pracujících také v Česku dojíždí do zaměstnání do jiného regionu.

Pracovat z domova nebo na dálku je mezi Čechy stále běžnější. Přestože lidí využívajících home office v posledních letech v České republice přibývá, jsme ale v tomto směru stále pod průměrem Evropské unie. „Alespoň občas si home office vezme přibližně 280 tisíc českých pracujících. To znamená zhruba tolik lidí, kolik žije v Plzni a Liberci dohromady. Ještě před deseti lety to bylo o 85 tisíc lidí méně,“ uvádí Jan Krupička z projektu Evropa v datech. Práce na dálku je obvyklá jen pro 4 procenta českých pracujících, tedy asi 206 tisíc lidí ve věku od 15 do 64 let. Vůbec nejčastěji home office využívají v Nizozemsku (14 procent, téměř 1,2 milionu lidí), Finsku (13,3 procenta) a Lucembursku (11 procent). Nejméně často pracují z domova Bulhaři (0,3 procenta) a Rumuni (0,4 procenta).

Z domova častěji pracují živnostníci a ženy

Home office si podle analýzy berou častěji živnostníci (18 procent) než zaměstnanci (2,8 procenta). To platí napříč celou Evropskou unií, ačkoliv ve zmíněném Nizozemsku alespoň občas pracuje na dálku i 31 procent zaměstnanců. V Česku naopak poměr dopadá výrazně ve prospěch podnikatelů a živnostníků (37 procent) oproti zaměstnancům (4,2 procenta). „Jedním z faktorů určujících využívání home office je odvětví, ve kterém zaměstnanci pracují. Někde tuto výhodu zkrátka nelze využít. Další faktorem bývá vzdálenost, kterou zaměstnanec musí urazit do a z práce. Čím větší je tato vzdálenost, tím častěji bude zaměstnanec volit práci z domova. K tomu se pojí také vztah k technologiím. I během home office musí být člověk zpravidla v kontaktu s lidmi a využívá častěji telefonování či videohovory,“ říká Ivan Sýkora, expert na technologie pro týmovou spolupráci společnosti Cisco.

Rozdíl panuje také mezi pohlavími. V Evropské unii obecně platí, že na dálku pracují častěji ženy (5,4 procenta) než muži (4,8 procenta). Extrémním případem je v tomto ohledu Turecko, kde z domova pracuje jedenáctkrát více žen než mužů (7,7 procenta žen oproti 0,7 procenta mužů). Naopak ve dvou balkánských zemích, Černé Hoře a Makedonii, je rozdíl mezi muži a ženami největší ve prospěch mužů. Také v České republice mírně převažuje počet mužů pracujících z domova nad ženami (9,8 procenta oproti 8,9 procenta).

Více flexibility pro zkušenější pracovníky

Představa práce z domova se často pojí s mileniály, pro které je důležitá flexibilita. Ukázal to i loňský průzkum společnosti Deloitte v 36 zemích světa. Podle něj má 55 procent mileniálů, kteří chtějí v jednom zaměstnání vydržet alespoň pět let, nyní větší flexibilitu než u předchozího zaměstnavatele. „Podle studie ale firmy neposkytují volnost každému. Home office je častější mezi zkušenými lidmi na manažerských pozicích (69 procent) než u pracovníků na středních (40 procent) a nižších pozicích (36 procent),“ říká Pavel Šimák, ředitel poradenství v oblasti lidského kapitálu ve společnosti Deloitte. I podle Eurostatu využívají téměř ve všech evropských zemích práci na dálku častěji lidé ve věku od 40 do 59 let než ti ve věku do 39 let. Výjimku představují jen Slovensko, Estonsko a Makedonie.

Více než pětina Středočechů dojíždí do Prahy

Možnost práce na dálku často využívají zejména pracovníci, kteří bydlí v oblastech přiléhajících k velkým městům. V České republice se jedná zejména o střední Čechy. Ty patří mezi tři desítky evropských regionů, odkud do jiného regionu dojíždí více než 20 procent pracujících. V tomto konkrétním případě tedy do Prahy. Zmiňované Nizozemsko jako „velmoc v práci na dálku” má takové regiony tři, a to Flevoland, Drentsko a Utrecht. Nejvýše se ovšem v žebříčku dojíždění do jiného regionu umístil Vnější Londýn – Jih, odkud do jiného regionu dojíždí 61,67 procenta pracujících. V Česku do zaměstnání do jiného regionu dojíždí průměrně 5,8 procenta pracujících, na Slovensku 4,9 procenta.