Zástupci mladších generací jsou loajálnější, než se obecně soudí. U jednoho zaměstnavatele chtějí obvykle pracovat déle než tři roky. Zatímco pro mileniály je při zvažování pracovní nabídky nejdůležitější výše mzdy, pro jejich mladší kolegy je to čas, který jim vedle práce zbude pro jejich soukromé aktivity.

Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, jehož cílem je zmapovat pracovní návyky, preferované způsoby hledání práce, oblasti motivace a oblíbené volnočasové aktivity generací Y a Z, které již brzy budou tvořit nejsilnější skupinu na trhu práce.

O mladších generacích, které jsou na trhu práce krátce, nebo na něj právě vstupují, se často píše v souvislosti s jejich velkým sebevědomím, neochotou pracovat přesčas, silným důrazem na dobře vybalancovaný soukromý a pracovní život, vysokou fluktuací a představou, že i přes málo zkušeností si zaslouží vysoké mzdy. Náš průzkum řadu těchto zažitých pravd vyvrací,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Tři a více let u jednoho zaměstnavatele

Obě generace se shodují na tom, že optimální délka působení u jednoho zaměstnavatele je 3 až 6 let, což odporuje obecnému názoru, že mladší lidé mění práci častěji. Jen 15 procent respondentů z generace Z a 10,3 procenta z generace mileniálů (Y) považuje za optimální strávit v jedné práci méně než 3 roky.

Zaměstnanecký poměr, nebo volná noha?

O zástupcích generace Z se často mluví jako o lidech, kteří nechtějí být nikde „uvázaní“. Z průzkumu však vyplývá, že přes 70 procent respondentů z této generace by spíš než nejistotu působení na volné noze raději volilo zaměstnanecký poměr. Pro generaci Y, která má z větší části již nějaké závazky, například hypotéku, je nejistota volné nohy lákavá ještě méně.

Mzda zaujme, čas rozhodne

Obě generace jsou si podobné v přístupu k hledání nové práce – nejčastěji hledají na pracovních portálech, na sociálních sítích anebo u personálních agentur. Často také dají na doporučení svých blízkých a přátel. Velký rozdíl není ani v tom, co je dokáže na pracovní nabídce zaujmout, v obou případech jde v prvé řadě o výši mzdy a o skutečnost, zda je práce perspektivní. Mladší generace dává větší důraz na pozici, která odpovídá jejímu vzdělání, generaci Y zase zajímá možnost kariérního růstu, nadstandardní benefity a dobrá pověst firmy mezi zaměstnanci. I když zástupce generace Z zaujme v nabídce zejména nabízená mzda, ve výsledku před výší výplaty upřednostňují svůj volný čas, což je ovšem logické vzhledem k tomu, že často bydlí ještě u rodičů a nemají žádné závazky. I z toho důvodu častěji preferují zaměstnání na částečný úvazek.

I když se na první pohled může zdát, že se obě generace ve svých názorech a preferencích téměř neliší, rozdíly se objevují. I proto by neměly být personalisty vnímány a oslovovány jednotně, neboť to může vést k řadě nedorozumění a nižšímu efektu náborového procesu. Odlišnosti mezi mileniály a jejich mladšími kolegy z generace Z jsou výrazné zejména v konzumaci mediálního obsahu, v používání sociálních sítí a také ve vnímání marketingu značek,“ vysvětluje Jitka Součková.

Autority uznávají, ale mají vlastní hlavu

Průzkum se zaměřil i na způsoby práce, vnímání autorit a názory zástupců těchto generací na spolupráci se staršími kolegy. Obě generace shodně považují za autoritu především člověka, který se vyzná ve své práci. Generace Z je pak ochotna považovat za autoritu prakticky každého nadřízeného. V práci projevují zástupci obou věkových skupin vlastní úsudek, proto běžně odkládají úkoly, které nepovažují za užitečné a smysluplné. „Trendem dnešní doby je vytváření věkově rozmanitých týmů. Věříme, že náš průzkum firmám pomůže pochopit hodnoty mladé generace, díky čemuž se jim podaří různé generace v týmu lépe zharmonizovat,“ říká na závěr Jitka Součková.

Průzkum, kterého se zúčastnilo 1 624 zástupců generací Y a Z, byl zrealizován v průběhu měsíců července a srpna 2019. Z generace Y (narozeni v rozmezí 1982-1994) dotazy zodpovědělo 1 310 respondentů, z generace Z (narozeni v rozmezí 1995) jich bylo 314.