Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až patnáct procent světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba sedmdesát tisíc úmrtí.

Češi ji ale podle zjištění projektu Evropa v datech berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen pět procent Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen dvacet procent. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (pět procent), největší Velké Británii (sedmdesát tři procent).

Chřipkou se v České republice každoročně nakazí zhruba 850 tisíc až 1,2 milionu lidí. Jedná se však jen o nahlášené případy, skutečný počet může být mnohem vyšší, protože většina lidí se rozhodne onemocnění léčit bez návštěvy lékaře. Podle Státního zdravotního ústavu u nás na komplikace spojené s chřipkou ročně podlehne až dva tisíce lidí, což je třiapůlkrát více než při dopravních nehodách. „V Evropě je ale chřipka ročně zodpovědná dokonce za 22 milionů závažných onemocnění a až sedmdesát tisíc úmrtí. A podle Světové zdravotnické organizace způsobí až půl milionu úmrtí ročně po celém světě,“ uvádí Tomáš Odstrčil z analytického projektu Evropa v datech.

Češi patří k nejméně proočkovaným národům

V souvislosti s chřipkou zemře v Evropě každý rok téměř šedesát tisíc lidí starších 65 let. Právě ti patří spolu s těhotnými ženami a osobami se závažnými zdravotními obtížemi či oslabeným imunitním systémem k nejohroženějším. V České republice se však proti chřipce podle údajů OECD každý rok nechává očkovat jen 20,3 procent seniorů. A to i přesto, že očkování je stále nejúčinnější prevencí, kterou navíc mají pojištěnci starší 65 let již čtrnáct let ze zákona zdarma. Méně očkovaní jsou senioři už jen v šesti zemích EU, a to v Estonsku, Lotyšsku, Polsku, Slovinsku, Litvě a na Slovensku. „Česká republika se v tomto ohledu naprosto vymyká, a to nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově. Seniorů očkovaných proti chřipce je u nás méně než například v Maroku, Chile nebo Rusku,“ doplňuje Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

EU chce dosáhnout proočkovanosti třiceti procent

V Německu, Itálii, Velké Británii, Španělsku nebo Francii přesahuje celková proočkovanost dvacet procent. Cílem EU je zvednout tuto hodnotu nad třiceti procentní hranici, Světová zdravotnická organizace si zase za cíl stanovila proočkovat sedmdesát pět procent seniorské populace. Očkování proti chřipce ale vede k výraznému snížení onemocnění i u ostatních věkových kategorií. U dospělých jedinců zabrání onemocnění v 70 až devadesát procent případů. U starších osob také snižuje potřebu hospitalizace pro pacienty se zápalem plic a chřipkou o 30 až 70 %. Významně snižuje i riziko úmrtí, a to až o osmdesát procent. „V Česku by zvýšení proočkovanosti z pěti na alespoň patnáct procent kromě stovek zachráněných životů přineslo státu i finanční úsporu v hodnotě přes miliardu korun,“ dodává Tomáš Odstrčil.