Neplatiči se dají rozdělit zhruba do čtyř kategorií. Jedni zaplatí po prvním upozornění, druhé je potřeba několikrát upomínat. S třetími je složité vyjednávání, ale dohoda je možná. V poslední kategorii dlužníci hrají na schovávanou a na argumenty ani rady nereagují.

Více než čtvrtina dlužníků (27,5 procenta) má na úhradu dluhu peníze k dispozici ihned, aniž by to nějak ohrozilo jejich domácí rozpočet. Tito lidé se, zpravidla díky vlastní nedbalosti, o dluhu dozvěděli pozdě, nebo prostě svůj závazek z nějakého důvodu ignorovali. Nejčastěji jde o menší částky za nedoplatky pojistného nebo telekomunikační služby. „Zaplatí až v momentě, když se nám je podaří kontaktovat. Když si uvědomí, že věřitel na pohledávku nezapomněl a bude ji vymáhat třeba i soudně. Což znamená spoustu nepříjemností a navyšování dluhu,“ popsal chování jedné skupiny dlužníků Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek velkých firem. Přes 80 procent z nich pošle peníze do několika dnů od vyrozumění.

Velkou skupinu dlužníků (37,3 procenta) tvoří lidé, kteří mají pravidelnou mzdu, ale z nějakého důvodu se dostali do skluzu s placením svých závazků. Nejčastěji jde o nedoplatky za finanční služby a spotřební zboží na splátky, kde dlužné částky jsou vyšší, v řádu do deseti tisíc korun. „Často jsou to lidé, kteří mají nároky vyšší než příjmy, takže platby odkládají a někteří dluží opakovaně u více věřitelů. Jejich rozpočet jim nedovoluje zaplatit dluh jednorázově, takže s nimi sjednáváme splátkový kalendář, který dvě třetiny z nich také dodrží,“ vysvětlil postup řešení u nejpočetnější skupiny neplatičů Jakub Zetek.

Menší skupinu představují lidé, kteří mají důchod, nebo žijí ze sociálních dávek (17,9 procent). Dluží za telefony, nebo drobné finanční půjčky. O svých dluzích velmi dobře vědí, ale reagují až na poslední upozornění, že dalším krokem bude vymáhání právní cestou a dlužná částka poroste o další náklady a úroky. „I přes své finanční obtíže situaci řeší a ve sjednaných splátkách více než polovina z nich dluhy zaplatí,“ ocenil snahu těchto dlužníků Jakub Zetek.

Nejproblematičtější skupinou jsou neplatiči (17,3 procenta), kteří rezignovali na vyrovnání svých závazků. Tvrdí, že nemají žádný stabilní příjem, pracují načerno nebo na brigádách a své závazky často záměrně ignorují s vědomím, že věřitelé s nimi nic nezmůžou. Pokud se snaží o dohodu, dodrží ji jen necelá polovina. „Když s nimi rozebíráme jejich finanční situaci, neprojevují zájem o nějaké řešení. Aby získali čas a zbavili se našich kontaktů, řeknou, že se pokusí získat peníze od svých blízkých, ale dluh zaplatí jen necelá třetina z nich,“ uzavřel Zetek charakteristiku jednotlivých skupin neplatičů s odlišným přístupem k úhradě dluhů.