Češi si rychle zvykli na „porevoluční“ svobodnější výběr, bohatší fresh obědy i kvalitnější suroviny. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu veřejného mínění společnosti Sodexo „30 let obědové revoluce“, který se zaměřil na rozdíly ve stravování v práci před rokem 1989 a dnes.

Čeští strávníci pozitivně hodnotí současnou vyšší kvalitu obědů, víc jím chutnají, jsou zdravější a oceňují i důslednější hygienu. Naopak s nostalgií vzpomínají na lepší ceny předrevolučních obědů, poctivější receptury a celkově na víc času na to zajít si pravidelně na oběd.

Změna na talíři? Jak v čem (obecně k lepšímu)

Jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu společnosti Sodexo, který mapoval rozdíly ve stravování v práci před rokem 1989 a dnes, až 2/3 českých strávníků mimořádně pozitivně hodnotí porevoluční éru – a to jednak v souvislosti s lepší možností výběru (61 procent) i celkovou spokojeností s nabídkou pracovních obědů (60 procent). Pokud jde o konkrétní kvalitativní změny a parametry, Češi současné obědy hodnotí jako kvalitnější (24 procent), zdravější (23 procent), chutnají jim více (21 procent) a 1/5 strávníků oceňuje i důslednější hygienu.

Naopak až téměř 1/3 respondentů – jedlíků (29 procent) s nostalgií vzpomíná na větší „před-revoluční“ obědové porce. Ty chybí zejména strávníkům se základním vzděláním a také obyvatelům na Vysočině, v Ústeckém, Moravskoslezském, Plzeňském nebo Středočeském kraji. Necelá 1/5 respondentů (18 procent) hřímá nad předrevolučními „lepšími cenami“ – zajímavé je, že cenově senzitivní jsou více muži než ženy (22 procent vs. 15 procent) a především pak respondenti z Karlovarského, Olomouckého, Plzeňského nebo Ústeckého kraje. Po poctivějších recepturách z předrevolučního období teskní 17 procent strávníků, dřívější obědy více chutnaly 15 procent Čechů a 12 procent respondentům celkově chybí víc času pravidelně si zajít na oběd.

Svíčková na smetaně za 17,90 Kčs

Před rokem 1989 bylo závodní stravování součástí firem a nikdo nesledoval náklady na jedno uvařené jídlo, pouze se sledovaly náklady na suroviny, které se musely vyúčtovat s přesností na 0,01 Kčs a zaměstnanci platili minimální částku za jedno jídlo. Dnes se samozřejmě vyhodnocují veškeré náklady vztažené k závodnímu stravování extra (mzdy, vybavení, prostory, energie, potraviny atd.), náklady na výrobu jídla jsou dnes realistické, ale mnohdy prodejní cena a úhrada zákazníkem je nižší,“ vysvětluje nejmarkantnější rozdíly Pavel Trmal, který od konce 70. let pracoval v legendárním Restaurace a jídelny (RaJ) na Praze 1 a dalších podnikových jídelnách. 

Průměrná cena oběda je podle aktuálních statistik společnosti Sodexo Benefity 127 Kč. Nejvíce podle nich platí lidé Praze (138 Kč) a nejméně lidé v Karlovarském a Ústeckém kraji (113 Kč). Průměrná cena oběda se velmi blíží daňově nejvýhodnější hodnotě stravenky 123 Kč, což je částka, která se nejvíce vyplatí zaměstnancům i zaměstnavatelům. Právě stravenky jsou příkladem řešení, které se objevilo až po roce 1989. Předtím si lidé mohli vybrat, jestli budou za obědy platit v hotovosti nebo obědovými lístky, případně zálohou ze mzdy. Dnes je možností mnohem více. Kromě hotovosti se používají platební karty, ale také papírové stravenky, stravenkové platební karty nebo on-line objednávky. „Tradice dotovaných obědů je u nás dlouhá a mezi zaměstnanci oblíbená. I když se stravenky jako takové objevily na českém trhu až začátkem 90. let, také prošly velkou proměnou od papírových poukázek přes elektronické karty až k uživatelskému účtu v mobilní aplikaci,“ říká Daniel Čapek, prezident Sodexo pro Českou republiku a Slovensko.

Práce jako evergreen, politika jako porevoluční fenomén obědové konverzace

Okruh těch, se kterými trávíme čas oběda, zůstal navzdory společenským změnám více méně stejný. Polovina z těch, kteří pamatují poměry před rokem 1989, dnes stále obědvá s kolegy. Více než třetina strávníků přiznává oběd o samotě. Jen každý desátý Čech/Češka obědvá v pracovní dny v rodinném kruhu (12 procent). Oběd s přáteli je velkým luxusem a může si jej dovolit jen 5 procent Čechů.

Jak dál vyplynulo z exkluzivního průzkumu, práce a vztahy na pracovišti jsou stálicí a konverzačním evergreenem – u pracovního oběda dnes tvoří až téměř polovinu času všech rozhovorů (46 procent oproti dřívějším 34 procent). Před revolucí za „bezpečná obědová konverzační témata“ lidé považovali zejména rodinu (16 procent), sport (11 procent), hobby a koníčky (13 procent). I dnes mají rodinné vztahy u obědové konverzace své místo (12 procent), za to koníčky a sport (8 procent a 4 procenta) ustoupily diskusím o politice (11 procent).

O průzkumu:

Průzkum veřejného mínění „30 let obědové revoluce“ realizovala společnost Ipsos v srpnu 2019 mezi 500 zaměstnanci věkové skupiny 50+.