Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby. Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu.

Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o pět procent více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.

Kupní síla Slováků, kteří s Čechy sdíleli do roku 1992 společný stát, je u základních potravin oproti Čechům znatelně slabší, a to až o třicet šest procent. Výjimkou je jen bílé pečivo, kterého si dnes Slováci koupí více než obyvatelé ČR.

Údaje vyplývají z listopadové analýzy společnosti TopForex a Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Analytici se v ní zaměřili na produkty a služby, které lze zařadit mezi důležité, včetně dodávek komodit do domácností, kterými jsou uspokojovány základní životní potřeby. U těchto služeb je na rozdíl od potravin a dalších spotřebních výrobků situace odlišná.

V případě dodávky vody a plynu si dnes lidé za průměrný plat mohou těchto komodit dovolit méně než před třiceti lety. U vody je dnes komodita dokonce více než desetinásobně nákladnější pro spotřebitele s průměrným příjmem. Pouze elektrická energie vychází v přepočtu na mzdu dnes levněji než v osmdesátých letech. Zajímavé je, že v kupní síle u vody a zemního plynu jsou na tom dnes Slováci lépe než Češi, v případě druhé komodity dokonce téměř o čtvrtinu.

„Slovensko bylo v průměru chudší před rozdělením a je tomu tak i dnes, i když Česko dlouhodobě dotahuje,“ uvedl k výsledkům analýzy Matěj Homola, výkonný ředitel TopForex, a dodal: „Struktura výdajů u obou zemí je už téměř stejná: od roku 1989 výrazně klesly náklady na potraviny a spotřební zboží, naopak mnohem dražší jsou služby. Přijetí eura Slovenskem na tento vývoj vliv nemělo.“

„Pokles kupní síly u některých služeb, jako je třeba dodávka plynu nebo vody, ukazuje na to, že roste cena hlavně tam, kde je vysoká regulace. Důvodem mohou být jak ekologická opatření, snadný výběr daní, anebo jednoduše monopolní postavení,“ komentoval závěry Michal Hejl, analytik z CETA, a doplnil: „Naopak tam, kde je konkurence, včetně trhu se základními potravinami, se téměř vždy kupní síla obyvatel zvyšuje.“