Česko se podle expertů za třicet let od listopadu 1989 výrazně posunulo v oblasti technologií.

Zatímco se české firmy dokážou prosadit i celosvětově v oblasti kybernetické bezpečnosti, Čechům chybí kritické myšlení, aby dokázali zejména na sociálních sítích oddělit pravdivé informace od nepravdivých. Zaznělo to dnes v sídle Senátu na konferenci věnované třicetiletému vývoji české společnosti po rozpadu socialistického režimu.

Na to, že v uplynulých třech dekádách českou společnost významně ovlivnil rozmach internetu, mobilní technologie nebo robotizace, poukázala například ředitelka společnosti Google pro východní Evropu Taťána Le Moigneová. Podle ní by se lidé měli naučit také s internetem a zacházet se sociálními sítěmi, ať už zabezpečením svých účtů nebo přístupem k informacím.

„Zavedla bych hodiny kritického myšlení už od mateřské školy,“ uvedla Le Moigneová. Podle ní odpovědnost za vzdělání v tomto směru přešla ze státu a škol spíše na jednotlivce. Historik a politolog Lukáš Sedláček vidí nebezpečí v tom, aby lidé nevnímali informace jako pravdivé jen kvůli tomu, že jsou populární a že se s nimi ztotožnilo hodně lidí.

Šéf společnosti Avast Software Ondřej Vlček poznamenal, že pro současníky je mnohem obtížnější se v informacích, vzhledem k jejich množství a rafinovanějšímu podání, orientovat než-li dříve, kdy bylo možné snadněji fake news odhalit. Ekonom Tomáš Sedláček v této souvislosti zmínil dezintegrační politické tendence, k nimž je internet využíván.

Bývalý náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel zahrnul kybernetické útoky mezi rizikové faktory, s nimiž se Česko musí vypořádat. Podle generála je třeba jasně definovat veškeré rizikové faktory a mít strategii pro jejich eliminaci, včetně finančního zabezpečení.

ČTK