Úvěrová svoboda v České republice je na vysoké úrovni, naopak finanční gramotnost českých spotřebitelů je podprůměrná. Z průzkumu vyplývá, že pouze necelá polovina českých spotřebitelů (46 procent) dokáže správně přiřadit vybrané finanční termíny k jejich definicím, což je mnohem méně než evropský průměr (63 procent).

Ve schopnosti platit účty včas se ČR umístila na 15. místě z 24 států Evropy, i když se meziročně mírně zlepšila, co se týče procent, bohužel klesla z druhého místa v roce 2018. Co se týče úspor pro budoucnost, obsadila naše země místo čtrnácté. Vyplývá to z nové Zprávy na základě údajů od 24 004 spotřebitelů z 24 evropských zemí o každodenních životech evropských spotřebitelů, jejich výdajích a schopnosti každý měsíc hospodařit s domácím rozpočtem.

Na základě Barometru finanční prosperity, který společnost Intrum nově spustila v letošním roce, se měřily čtyři hlavní aspekty platební schopnosti spotřebitelů a domácností. Jednalo se o Schopnost platit včas své účty, Úvěrovou svobodu, Úspory pro budoucnost a Finanční gramotnost. V rozdělení svých měsíčních finančních prostředků Češi zvolili následní strukturu:

Schopnost platit včas své účty: 15. místo

Co se týče schopnosti Čechů platit včas své účty, nevede si Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi zrovna nejlépe. Každý čtvrtý český spotřebitel (26 procent) během uplynulého roku nebyl schopen splácet v jednom nebo více případech své účty včas. V porovnání s rokem 2018 došlo k mírnému zlepšení, když na tu samou otázku v roce 2018 uvedlo stejnou odpověď 34 procent respondentů. Z tohoto podílu 15 procent Čechů nezaplatilo včas jeden účet, 7 procent Čechů nezvládlo 2–4 účty a jedno procento obyvatel ČR nebylo schopno pokrýt dokonce 5 nebo více účtů. Téměř tři čtvrtiny (71 procent) „opozdilců“ uvádí, že zpoždění jejich úhrady bylo výjimečné. Alarmující ovšem je, že ve zbytku případů (29 procent) se jedná o pravidelný problém. Nejčastějším důvodem (45 procent) pozdní úhrady bylo opomenutí, 41 procent Čechů však uvedlo, že neměli dostatek financí.

Úvěrová svoboda: 2. místo

Půjčit si peníze od banky nebo jiné instituce je sice rizikovou aktivitou, nicméně možností nabízejí finanční a bankovní instituce u nás požehnaně. Jedním z nejčastějších důvodů různých půjček je rozhodnutí koupit si něco, na co nemáme v daný okamžik dostatek peněz. V porovnání s rokem 2016, kdy si na splácení účtů (kromě hypotéky a vyčerpání kreditní karty) půjčovalo 14 procent Čechů, se tento počet zdvojnásobil. Za právě uplynulých 6 měsíců letošního roku si finanční prostředky vypůjčilo 28 procent českých spotřebitelů, což je o 3 procentuální body nad evropským průměrem. Výše půjčky u 17 procent dlužníků odpovídá zhruba 10 procent jejich měsíčnímu příjmu, v 17 procent se jedná o rozmezí 10–25 procent měsíční mzdy. Na vánoční dárky si občas vypůjčí 51 procent Čechů.

Úspory pro budoucnost: 14. místo

Předpovídat budoucnost je někdy doslova ošemetná záležitost. Každý ale ocení pocit finanční jistoty v podobě nezbytné rezervy pro případ nouze. V porovnání se zbytkem Evropy jsou na tom Češi o jednotky procent lépe. Deset procent obyvatel ČR je schopno našetřit více než 20 procent svého měsíčního příjmu, 17 procent Čechů ušetří
10–20 procent měsíční mzdy, 28 procent pak 5–10 procent ze své výplaty. Méně než 5 procent svého platu našetří 29 procent Čechů. Nejčastěji (v 75 procentech případů) si odkládáme na neočekávané výdaje, nejméně (10 procent) na vzdělávání.

Finanční gramotnost: 20. místo

Doslova alarmující situace se týká finanční gramotnosti, tedy do jaké míry spotřebitelé rozumí základním finančním pojmům a výpočtům. Jedná se o schopnost rozumět tomu, jak nakládat s penězi, tedy o schopnosti a znalosti, díky kterým můžeme provádět informovaná a účinná finanční rozhodnutí. Ze všech 24 anketovaných zemí za námi skončilo už pouze Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Litva. Češi se v 57 procent případů domnívají, že dostali přiměřené finanční vzdělání, aby mohli spravovat své každodenní finance, i když stále potřebují poradit ohledně komplikovanějších finančních záležitostí. Sedmnáct procent obyvatel považuje svou finanční gramotnost za vynikající, 13 procent cítí vysokou míru desorientace. Mezi hlavní zdroje finančního vzdělání u nás patří rodiče (56 procent), škola (53 procent) a internet (44 procent). Nejméně naopak sociální sítě (4 procent). Přesto však pouze 40 procent spotřebitelů věří, že zvýšení finanční gramotnosti je úkol školního vzdělávacího systému. To je druhé nejnižší procento v celé Evropě.

„Výsledky průzkumu za rok 2019 prokázaly negativní vlivy rostoucí konzumní nálady českých domácností, vyplývající z příznivé ekonomické situace v České republice. Čeští respondenti zcela jednoznačně potvrdili, že nejsou schopni racionálního přístupu ke svým reálným finančním možnostem v porovnání s náladou v jiných evropských zemích a že nezachytili zcela opačný evropský trend. Dostupnost úvěrů v kombinaci s velmi špatnou finanční gramotností je alarmujícím faktorem, který může v blízké budoucnosti způsobit značné problémy se splácením závazků. Je nutno posílit finanční edukaci obyvatelstva, zejména mladých lidí,“ uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel Intrum Czech, s.r.o.