Přesto, že trh bezhotovostních platebních transakcí je na vzestupu a finanční sektor se stává více konkurenčním prostředím, banky jsou stále neochotné plně využívat potenciál open bankingu.

Jeho potenciál spočívá ve sdílení dat s ekosystémovými partnery a případně v dalších typech spolupráce, které by byly schopny přinést nutnou změnu. Banky se současně této změny obávají kvůli strachu ze ztráty svých klientů. Přesto je open banking vnímán jako potenciální výzva, která povede ke zlepšení zákaznické zkušenosti bankovních klientů a k jejich lepší retenci v dlouhém období.

Bezhotovostní způsob placení je stále na vzestupu

Dobrá zákaznická zkušenost může být stále chápána jako hlavní priorita pro regulátory a hráče v platebním odvětví. Zejména technologický pokrok je pokládán za největšího činitele tohoto zlepšení, které se pozitivně odráží na současném stavu bezhotovostních plateb. Jsou to i nové alternativní platební metody, které utvrzují pozici bezhotovostních plateb a s nimi spojené digitalizace. Platební sektor tedy čelí inovačním tlakům, které mění tradiční hodnotový řetězec odvětví a v něm nabízených produktů a služeb. Společnost Capgemini předpokládá, že do roku 2022 by se měl počet bezhotovostních transakcí zvýšit na 1,046 miliard, což představuje složenou roční míru růstu (CAGR) ve výši 23,5 procenta mezi lety 2017 – 2022.

Globální trh bezhotovostních plateb vzrostl mezi lety 2016 – 2017 o dvanáct procent na stávajících 539 miliard dolarů, což představuje zatím největší objem za poslední dvě dekády. Hnacím motorem růstu byl region označený jako „Emerging Asia“, který rostl o třicet dva procent, a region CEMEA (devatenáct procent). Trhy, které můžeme označit jako vyspělé, meziročně rostly o necelých sedm procent. Mezi vyspělé trhy report zahrnuje APAC, Evropu a Severní Ameriku. Debetní karty byly nejrychleji rostoucím platebním instrumentem pro bezhotovostní platby (sedmnáct procent), následovaly kreditní karty (jedenáct procent) a bankovní převody (deset procent). Etablovaní hráči v platebním sektoru se musí přizpůsobit tomuto rychlému tempu a přetvořit svůj business model. Je tedy nutné vydat se cestou digitální transformace, okamžitých plateb a nových technologií, které by zavedeným hráčům pomohly k udržení své pozice v sektoru.

Preference zákazníků ovlivňují strategická a operační rozhodnutí bank napříč všemi segmenty

Stále rostoucí popularita mobilních technologií a omnichannel řešení napomáhá tvarování celého platebního ekosystému. Nové technologie napomohly k rozšíření již fungujících platebních řešení, jako jsou:

  • online platby: platební kartou, bankovní převody, mobilní peněženky,
  • platby bezkontaktní kartou, wearables (chytré hodinky, platební náramky apod.) a zařízení pro internet věcí (IoT),
  • platby přes mobilní zařízení.

Na druhou stranu dynamický stav současného platebního ekosystému povede k rozšíření palety platebních služeb. Bude se jednat například o:

  • platby v kamenných obchodech skrze open banking,
  • neviditelné platby (např. platba pomocí rozpoznání obličeje),
  • platby přes hlasové asistenty a z pohodlí automobilu.

Současný zákazník vítá možnost získat určité odměny při využívání bankovních služeb. Ať už se jedná o věrnostní programy, kdy platební instituce spolupracují s určitými obchodníky, nebo o odměny za včasné splátky. Zákazník má tedy šanci získat část svých peněz zpět ve formě cash-backu, pokud nakoupí u partnerských obchodníků, či pokud se vyznačuje dobrou platební morálkou. Tyto faktory přispívají k ochotě zákazníků opustit svého současného poskytovatele bankovních služeb a přejít k novým, inovativním bankám, které zákazníkům podobné výhody nabízejí. Nové platební modely jsou zároveň dobrým analytickým nástrojem, pomocí kterého mohu banky získat nové informace o svých klientech v reálném čase a přizpůsobit tomu svou strategii.

FinTech je pro banky spíše partnerem, BigTech může představovat konkurenci

Celý sektor se blíží ke stavu, kdy mohou všichni hráči mezi sebou profitovat z uzavřených partnerství. Současný platební trh, tvořený hráči jako banky, poskytovatelé platebních služeb (PSP), karetní asociace, zpracovatelé plateb a další poskytovatelé platební infrastruktury, čelí v posledních několika letech novým hráčům jako GAFA (Google, Apple, Facebook a Amazon) a dalším BigTech a FinTech společnostem. Banky začaly reagovat tím, že zakládají interní startupy nebo spolupracují s FinTech společnostmi, které mají za cíl vyvíjet inovativní produkty a systémy. Noví hráči v sektoru nejsou jediným činitelem této změny. Je to i tlak ze strany korporátních klientů, kterým banky stále nedokáží plně porozumět a nová technologická řešení mohou být správným krokem, jak lépe pochopit jejich požadavky.

Technologické společnosti vidí platební oblast jako velkou příležitost, která by mohla rozšířit jejich pole působnosti. Díky technologické znalosti, agilnímu pracovnímu prostředí a schopnosti počátečně dotovat nové produkty z jiných zdrojů, mají výhodu oproti zavedeným hráčům. BigTech společnosti tak mohou lépe reagovat na rychle se měnící trh.  Na druhou stranu, FinTech společnosti již pro banky nejsou pouhou hrozbou, ale v mnoha případech i cenným partnerem, který dokáže „osvěžit“ jinak zkostnatělý systém. Dle průzkumu Capgemini se více než padesát procent bankovních manažerů neobává FinTech společností jako konkurentů obecně, ale pouze v určitých segmentech, kdy dokáží lépe pochopit požadavky zákazníka a nabídnout mu osobnější přístup. Banky si začínají uvědomovat důležitost těchto partnerství a využívají FinTech společnosti ke spolupráci v rámci analýzy klientských plateb, úvěrování malých a středních podniků, POS (point-of-sale) řešení nebo zpracování plateb.

Jsou to i BigTech společnosti, které začaly uzavírat partnerství s různými poskytovateli bankovních služeb, jelikož mohou využít jejich stávající infrastrukturu a výměnou jim nabídnout svou obrovskou zákaznickou základnu. Toto partnerství je, dle vyjádření manažerů z platebního sektoru, současně i největší hrozbou, myslí si to šedesát tři procent z nich. Technologické společnosti tato partnerství nejčastěji využívají pro expanzi na nové trhy v Evropě a USA.  Pro padesát čtyři procent dotázaných jsou hrozbou mobilní peněženky a pro padesát procent z nich platformy pro distribuci bankovních produktů.  Když porovnáme míru, jakou mohou ohrozit technologické společnosti bankovní instituce, BigTech společnosti vítězí na plné čáře. Tlak ze strany BigTechů je současně jednou z největších hrozeb, které donutily banky k digitální transformaci. Tato skutečnost nahrává do karet i regulátorům, kteří by měli nastavit rozdílnou strategii pro FinTech společnosti a BigTech, které mají větší potenciál pro dominanci v sektoru díky své obrovské zákaznické základně čítající desítky milionů lidí a schopnosti nastavit cenově diskriminační politiku pro různé segmenty zákazníků.

Banky jsou historicky známé svou pomalejší adopcí nových technologií. Tato skutečnost vytváří nové příležitosti a konkurenční výhodu pro karetní vydavatele a další nové hráče na trhu.  Mezi tyto oportunity můžeme zařadit věrnostní cashback programy, tokenizace platebních karet a mobilní platby nebo tzv. instantní kredit (nakup nyní a zaplať později bez úroku). BigTech společnosti se zmíněným oblastem věnují a pokouší se o akvizice, či alespoň partnerství, s poskytovateli platební infrastruktury.

Kolaborativní ekosystém napomáhá inovacím a vytváření globálních iniciativ

Velké klientské portfolio technologických společností napomáhá implementaci jejich vlastních standardů do celého sektoru a nutí zavedené hráče ke změně jejich přístupu a větší otevřenosti jejich platforem třetím stranám. Ať už se jedná o cloudového technologie, API, či open source, firmám operujícím v oblasti plateb se otevírají nové možnosti, jak flexibilněji reagovat na změny, adoptovat personalizované služby a všechny požadavky zpracovávat v reálném čase. V tomto případě hovoříme zejména o okamžitých platbách, které jsou propagovány iniciativami jako SWIFT gpi, založenou na ISO 20022 standardu. Dle společnosti Capgemini se implementaci režimu okamžitých plateb věnuje čtyřiceti šesti zemí a dvanáct dalších se nachází v plánovací fázi implementace. Cestou okamžitosti se vydávají i karetní asociace, kdy platby v reálném čase implementují zejména Mastercard a Visa ve svých službách Mastercard Send a Visa Direct. Pozadu nezůstávají ani startupy zaměřující se na okamžité mobilní platby, ať už P2P (peer-to-peer) nebo P2C (production-to-customer).

Průzkum Capgemini mezi manažery finančních institucí přišel se zjištěním, že šedesát dva procent z nich pohlíží na okamžité platby a open banking jako na možnost, jak zefektivnit a zpříjemnit interakci mezi obchodníky a zákazníky během celého nákupního cyklu. Druhá výhoda plyne z možnosti využívat vícero platebních kanálů pro zakoupení zboží, což v budoucnu může znamenat situaci, kdy bankovní účet nebude k transakci potřeba. Čtyřicet jedna procent manažerů vidí benefity okamžitých plateb a open bankingu v možnosti poskytovat větší množství platebních metod a určitou přidanou hodnotu. Dalším benefitem je služba nazývaná Request to Pay, která by se zejména v Evropě již brzy mohla stát normou umožňující obchodníkům odeslat zákazníkovi požadavek k provedení platby. Zákazník požadavek potvrdí a platba je, narozdíl od přímého inkasa, bezpečnější a je odeslána v reálném čase na účet obchodníka. Tato metoda vede k úspoře nákladů dává zákazníkovi větší flexibilitu v rozhodnutí, zda zaplatit celou částku, její část, nebo se domluví na jiném datu splatnosti. Třicet čtyři procent manažerů finančních institucí si myslí, že kombinace open bankingu a okamžitých plateb bankám přinese konkurenční výhodu a otevře celou škálu nových oportunit.

Mezi další nové technologie formující platební ekosystém patří umělá inteligence a DLT (Distributed Ledger Technology), na jejíž bázi je založen blockchain. DLT je mezi firmami v různých odvětvích testována v rámci financování dodavatelského řetězce, digitální identity, KYC nebo přeshraničních plateb. Přesto, že jsou tyto projekty stále ve fázi PoC (Proof of Concept), DLT technologie a decentralizace obecně se těší stále větší oblibě. Potenciál DLT technologie je evidentní, ale využití plného potenciálu můžeme očekávat až v horizontu 3 – 5 let.

Vyspělost umělé inteligence je na mnohem vyšší úrovni, jelikož je běžně využívána ke snižování manuální intervence při zpracování plateb a ke zvýšení počtu zpracovaných plateb ve stejném časovém horizontu. Z pohledu klienta umělá inteligence napomáhá při hodnocení rizika, odhalování podvodů či validaci plateb. Tzv. conversational commerce, kdy zákazník přichází do kontaktu s chatbotem nebo hlasovým asistentem při nakupování, je dalším příkladem využití umělé inteligence, která dokáže zákazníkovi poradit při volbě vhodné platební metody. Zákazník je informován o poplatkové politice, snižuje se čas na zpracování požadavku a dle zákazníkových vzorců chování je v budoucnu nabídnuta nejvhodnější platební metoda. V případě hlasových asistentů může docházet k identifikaci zákazníka dle hlasu. Další z oblastí, ve které je aplikována umělá inteligence, je datová analýza a loajalita zákazníků. Technologie pomáhá zlepšovat kvalitu extrahovaných dat pro prediktivní modelování a datovou analýzu, a tím přispívá k zefektivnění interních procesů. Získaná data jsou dále použita pro vývoj vhodných věrnostních programů, pomáhajících při retenci zákazníků a zlepšování jejich zákaznické zkušenosti.

Nátlak trhu a regulátoři napomáhají rozšíření open bankingu, banky zápolí s jeho adopcí

Open banking je obrovskou příležitostí v oblasti maloobchodu a firemního bankovnictví. Zejména v maloobchodním bankovnictví se jedná o možnost, jak zlepšit spokojenost zákazníků, přinést nové obchodní příležitosti a přispět k vytvoření udržitelného obchodního modelu. Stejný potenciál má open banking i ve firemním bankovnictví. Open banking je jedním z hlavních hybatelů digitální transformace bank. Dle průzkumu Capgemini mezi manažery finančních institucí jsou nejčastějším důvodem investic do digitální transformace regulatorní požadavky, tvrdí to šedesát procent respondentů. Padesát osm procent manažerů se dále vyjádřilo, že své investice směřují do zabezpečení a odhalování podvodů. Řešení pro open banking nad rámec požadavků regulátorů je důvodem pro investice pro čtyřicet osm procent bank a do posílení digitálních kanálů bank jich investuje čtyřicet procent.

Důležitým faktorem, umožňujícím bezproblémovou adopci open bankingu, je ochota bank otevřít své API (Application Programming Interface). Banky tak otevřou své systémy a data třetím stranám, kdy v ideálním případě může klient ovládat všechny své bankovní produkty od různých poskytovatelů v jednom aplikačním prostředí. Některé z bank jdou tomuto trendu naproti a spustily portály pro vývojáře a API platformy pro retailové i korporátní klienty. Přesto jsou banky stále opatrné v případě sdílení dat svých klientů, jelikož se obávají jejich případné nevoli a odlivu. Z toho důvodu není adopce API nad rámec regulatorních požadavků většinou bank plánována. Jedná se o mezibankovní výpisy z účtu, které neplánuje implementovat padesát tři procent bank, podmíněné platby (padesát tři procent) nebo sdílené lokalizátory pro bankovní pobočky a bankomaty (šedesát sedm procent).

Podíl bezhotovostních transakcí v České republice roste nad celosvětovým průměrem

Bezhotovostní platby globálně rostly mezi lety 2016 – 2017 o 10,4 procent, k čemuž nejvíce přispěly rozvíjející se trhy v Asii, s meziroční růstem v hodnotě 32,4 procent. Bezhotovostní transakce v České republice rostly v porovnání s celým světem nadprůměrně a došlo k jejich meziročnímu nárůstu o 14,8 procent. Největší podíl na tomto výsledků měl 21procentní růst platebních karet a 12,5procentní růst bankovních převodů.

Z hlediska struktury se na bezhotovostních platbách v České republice nejvyšší měrou podílí ze šedesáti šesti procent bankovní převody, třicet dva procent bezhotovostních plateb pochází z karetních transakcí a dvě procenta z přímého inkasa. Přímé inkaso je na českém trhu na ústupu, jelikož se jeho podíl od roku 2013 průměrně snižuje každý rok o osmnáct procent. Toto snižování v čase probíhá zejména na úkor bankovních převodů, které jsou oproti Evropě (dvacet sedm procent) a Severní Americe (osm procent) několikanásobně oblíbenější. V případě zmíněných trhů jsou více v oblibě platby platebními kartami. Zajímavým úkazem je také absence plateb šeky, které jsou v Severní Americe (deset procent) bezhotovostních plateb) a v Evropě (čtyři procenta) stále ještě využívány – v České republice se nejedná ani o jedno procento.