Za bytové vybavení a zařízení domácností Češi podle Eurostatu ročně utrácejí 5,4 procenta svých výdajů. To zhruba odpovídá průměru celé EU (5,5 procenta). Zároveň je to méně než v sousedních zemích, a to i díky naší nižší cenové hladině.

Ještě méně ale oproti ostatním Evropanům utrácíme za módu. Nejdražší bytové vybavení, oblečení či obuv připadá Dánsku, nejlevnější jsou tyto položky v Bulharsku. Jihovýchodní Evropa je na tom nejhůře i v otázce životních podmínek. V Rumunsku nemá 27,7 procenta rodin splachovací toaletu, 26 procent domácností zase nedisponuje sprchou nebo vanou.

Češi vydávají za vybavení svých domácností podobný podíl svých spotřebních výdajů jako jiné evropské národy. Bytové vybavení je přitom v České republice o 15,9 procenta levnější, než je průměr v celé Evropské unii. Více než my za něj ale utrácejí například obyvatelé všech našich sousedních států. Rakušané v těchto útratách dokonce patří na třetí příčku s 6,6procentním podílem svých výdajů, a to po prvních Litevcích (7,1 procenta) a druhých Malťanech (7 procent). Vůbec nejméně za vybavení domácností utrácejí Řekové (2,8 procenta výdajů).

Češi šetří na oblečení a botách

Oproti ostatním evropským národům Češi velmi málo utrácejí za odívání a obuv (3,6 procenta spotřebních výdajů). Průměr EU v tomto ohledu činí 4,9 procenta, přičemž největší podíl překvapivě nemají módou proslulí Italové. Ti se s šesti procenty dělí o druhou příčku s Litevci po prvních Estoncích (6,2 procenta), v těsném závěsu následují Portugalci (5,9 procenta). „Ve střední Evropě vydávají za oblečení a obuv největší podíl svých útrat naši polští sousedé, konkrétně 5,3 procenta. A to přesto, že je u nich odívání z této skupiny zemí nejlevnější,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Nejméně v tomto ohledu utrácejí Bulhaři (3,2 procenta), kde se lze zároveň obléknout vůbec nejlevněji. Nejdražší oblečení z celé Evropy včetně nečlenských států EU naopak mají Islanďané.

Nejdráž je ve Skandinávii, nejlevněji na Balkáně

Podle indexu cenové hladiny, kde hodnota 100 představuje průměr zemí EU, je mezi unijními zeměmi nejdražší bytové vybavení v Dánsku (118,1). Nejlevnější je naopak v Bulharsku (63,4) a Rumunsku (69,3). Podobná situace panuje i při srovnání cenových hladin přístrojů a domácích spotřebičů. Obecně si však většina evropských domácností podle Eurostatu může dovolit běžné elektrospotřebiče. Například pračku totiž nemá jen 0,8 procenta z nich, barevnou televizi pouze 0,3 procenta domácností.

Jak ale upozorňuje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, situaci lépe vykresluje dostupnost internetového připojení. „Statistika vybavení elektrospotřebiči postupem času ztrácí na relevanci, protože už tak dobře neodráží materiální nebo sociální deprivaci,“ vysvětluje Navrátil, a dodává: „Domácnosti bez přístupu k internetu jsou více vyloučené ze společnosti, než pokud nemají například barevnou TV.“ Připojením k internetu disponuje 9 z 10 evropských domácností. V Česku jich je připojeno 86 procent, v Nizozemsku 98 procent, ale například v Bulharsku jen 72 procent.

Nejhorší situace je na Balkáně

Ze statistik o příjmech a životních podmínkách vyplývá i to, že 2,1 procenta evropských domácností nemá splachovací toaletu. Konkrétně v Rumunsku ovšem tento podíl dosahuje 27,7 procenta, v Bulharsku potom 15,3 procenta. Splachovací záchod nemá také zhruba desetina litevských a lotyšských rodin, v Česku se naproti tomu jedná pouze o 0,5 procenta domácností. Vanu nebo sprchu zase ve svých domovech nemá 1,9 procenta Evropanů. V České republice tento podíl činí jen 0,3 procenta, avšak v Rumunsku je to 26 procent. „Překvapivě mnoho evropských domácností, konkrétně 13,7 procenta, také žije v bytě s netěsnou střechou, vlhkými stěnami nebo s plísní v oknech či podlahách. Češi jsou v tomto se 7,7 procenta pod evropským průměrem,“ dodává Adéla Denková z Evropy v datech.