Rozhovor s ANDOREM ŠÁNDOREM, soukromým poradcem v oblasti bezpečnosti a krizového managementu.

Je bývalým náčelníkem Vojenské zpravodajské služby ČR a uznávaným odborníkem na otázky bezpečnosti, hrozby terorismu a krizový management. V současné době působí jako soukromý poradce v oblasti bezpečnosti. Osobně s hodnocením činnosti tajných služeb cizích mocí u nás souhlasí. O povaze těch ruských, čínských a dalších si žádné naivní iluze nedělá.

Je dnes planeta země bezpečným místem k žití?

Dnes, tak jako v minulosti, a v té dávné to muselo být o dost více nebezpečné, tak určitě není. Problémem dneška je to, že svět je mnohem méně předvídatelný, vynořují se stále další aktéři, kteří často bez skrupulí, prosazují svoje zájmy. Jsme sice členy EU a NATO, ale vidíme, že obě organizace mají problém se shodnout na společných zájmech, což zásadně ovlivňuje schopnost se účinně bránit hrozbám, kterým jsme vystaveni. Latentní migrační krize a návrhy v rámci unie, jak ji řešit, je toho více než zřetelným důkazem. Pokud jde o NATO, pak londýnský summit Aliance to ukázal jasně. Například Turci vidí nepřítele úplně jinde než Francouzi. Není ochota vynakládat dostatečné finanční zdroje na obranu. Pouze devět zemí platí ta pověstná dvě procenta HDP. I když rétorika prezidenta Trumpa byla zcela odlišná od té na minulém summitu, přesto je zřejmé, že ochota USA bránit evropské spojence má své limity a bude se na ni asi těžké spolehnout.

Jste bezpečnostní poradce. Jaká je šíře vašich klientů?

Za dobu patnácti let, co podnikám v oblasti bezpečnostního poradenství, jsem buď sám, nebo spolu s kolegou generálem Šedivým pracoval pro řadu významných firem v této zemi, a to jak státních, tak polostátních či soukromých. Mezi nejdůležitější patřily ČEZ, ČEPS, PRE, ŘSD, Letiště Praha, EON a řada dalších.

Jsou podle vás naše banky v bezpečí? Jak by se měl bránit bankovní systém?  

Neměl jsem za klienta žádný bankovní dům, ale předpokládám, že systémy bank, které zabezpečují podnikaní s úsporami občanů, jsou na odpovídající úrovni, a nemohou být dnes efektivně napadeny hackery. Je ale znám jeden případ Scottish National Bank, která takto přišla o téměř dvě miliardy liber. Šest týdnů trvalo, než přišla na to, že je cílem útoku hackerů.

Byl jste náčelníkem odboru vojenské diplomacie a zahraničních vztahů Vojenské zpravodajské služby ČR. Co to konkrétně znamená?

V této funkci jsem řídil české vojenské úřady (vojenské přidělence) v rámci našich zastupitelských misí v zahraničí. Měl jsem na starost řízení zpravodajské součinnosti se službami cizích mocí. Ve své době jsem měl historickou příležitost a odpovědnost připravit vojenskou zpravodajskou službu na činnost v rámci aliančních zpravodajských struktur, včetně personálního zastoupení kvalitními zpravodajci.

Nedávno byla zveřejněna zpráva BIS. Co v ní čtete vy? Jaké jsou pro Českou republiku největší hrozby?

Naše civilní kontrarozvědka pokrývá pouze hrozby, které se projevují na našem území, byť část z nich může mít svůj původ v zahraničí. Osobně s hodnocením činnosti tajných služeb cizích mocí u nás souhlasím. O povaze těch ruských, čínských a dalších si žádné naivní iluze nedělám. Stále připomínám, že neexistují spřátelené zpravodajské služby, ale služby spřátelených zemí, u kterých míru přátelství determinují jejich vlastní zájmy. Proto by nás nemělo překvapit, že USA odposlouchávaly například Merkelovou, ale že takové aktivity dělají i Britové, Francouzi a další. Jejich cílem ale není čelit našemu členství v EU, NATO či jinak ovlivňovat demokratické procesy rozhodování v naší zemi.

Přesto chci ale říci, že by BIS neměla vydávat veřejnou zprávu, neboť míra obecnosti a absence důkazů jejího tvrzení, což je pochopitelné, umožňuje kritiku zveřejněných zpráv. Co je absolutně škodlivé a nepřijatelné, že ji kritizuje prezident, a vláda, která ji řídí a úkoluje, a měla by dostat důkazy tvrzeného, mlčí. V takovém prostředí politického nihilismu se službě moc dobře nemůže pracovat.

Je dnes svět bezpečnější? Jaké hrozby v globálním světě vidíte? Jak tomu přispívá globalizace?

Obávám se, že svět se v důsledku konce bipolarity a s nástupem globalizace nestal bezpečnější. To jenom my jsme přestali být opatrní. Islámský terorismus, přestože jeho hlavní vlajková loď – IS přišla o geografickou dimenzi, si udržuje tu ideovou, která je v jistém smyslu globální. Změna klimatu je nepochybně globálním problémem, ač si nejsem jist, zda můžeme přesně říct, co ji způsobuje, do jaké míry za to můžeme my sami a jaká jsou správná řešení. Osobně nemám rád svaté války vedené ve jménu dobra lidstva. Mohou napáchat více škod než dobra.

Velmi nebezpečná je snaha některých zemí získat jadernou zbraň. Bohužel, stále více se, jako prostředek řešení sporů, používá vojenská síla a diplomacie a vyjednávání se upozaďují. Je otázkou, zda rozšiřování NATO na východ, aniž byly brány v potaz námitky Ruska a jeho zájmy, učinilo Evropu bezpečnější.

Idolem filmů je Agent 007. Jak je to v reálném životě? Jaké vlastnosti by měl mít zpravodajec?

V každém případě v mnohém úplně jiné než James Bond. Dnešní zpravodajec by měl být především člověk vlastenecky orientovaný, univerzitně vzdělaný, jazykově vybavený, znalý reálií světa, ze kterého nám hrozí nějaké nebezpečí. Zkušenosti z pobytu v takové zemi či oblasti jsou jenom vítány.

Hodně se mluví v současné době o kyberbezpečnosti. Jaké hrozby v této oblasti vidíte?  

Kybernetický útok proti benešovské nemocnici, která byla paralyzována a nemohla poskytovat léčebnou péči, je jasným důkazem toho, o jak vážnou hrozbu jde. Obávám se, že žádná nemocnice v dnešní době by něčemu podobnému nebyla schopna čelit. Veřejný i privátní sektor může být denně ohrožován. O to více mě zaráží neochota části poslanců podpořit novelu zákona o Vojenském zpravodajství, která by službě poskytla potřebné nástroje a pravomoci čelit kyberútokům. Jaký ještě další důkaz chtějí, aby se přesvědčili o míře škodlivosti?!

Česká republika je prý šestá nejbezpečnější země na světě. Cítíte se bezpečně? Dá se na tom ještě něco zlepšit?

Je to mantra, kterou neustále omíláme. Běžte večer na Václavské nebo Karlovo náměstí, a změníte názor. Klidně odsoudíme na tři roky starou paní za to, že si pěstuje konopí, aby se sama léčila, a nevidíme řadu hochů „odjinud“, jak prodávají drogy. Ukažte mi jedno hlavní město civilizovaného světa, kde jsou v centru nevěstince!

Nijak zvlášť nám nehrozí teroristické útoky ze strany islamistů. My je k tomu ani nepotřebujeme. V tom jsme v celosvětovém měřítku zcela unikátní. Pan Balda, občan Bakova nad Jizerou, kácel stromy na koleje, aby způsobil vykolejení vlaku, a tím upozornil na nebezpečí islámu. A to pod vlivem některých politiků. Podívejte, co dokáže jeden soudní verdikt, pokud jde o nošení šátku ve škole. Jsme národ do značné míry nesnášenlivý a lehce manipulovatelný. Pokud budeme nesmyslně útočit proti muslimům na našem území, pak se dočkáme toho, co nechceme. Že někdo z nich něco provede. A pak s pocitem uspokojení řekneme: „Vidíte, vždyť jsme říkali, že jsou takoví.“

Součástí bezpečného pobytu v zemi považuji i to, že se její občan domůže spravedlnosti, že není stíhán patnáct let bez soudního verdiktu. Kolik takových případů máme? Co orgány činné v trestní řízení vyšetřovaly na kauze Čapí hnízdo více než tři a půl roku? Co asi ještě tak vyšetří? A to jde o premiéra. Co potom obyčejní lidé.

Události z tohoto týdne jasně ukazují, jak obtížné, či možná nemožné je ochránit velké množství tzv. měkkých cílů před různými útočníky. Největší hrozbou jsme si sami sobě. Neumíme spolu mluvit, diskutovat, aniž bychom se nenálepkovali, neodsuzovali se za to, že má někdo jiný názor. Podívejte se na diskuse na internetu. Jsou plné sprostoty, ubohosti, hrubosti, nadávek a urážek. Máme k demokracii, jejíž součástí je diskuse, tak daleko jako k plážím Karibiku.

Říkáte, že pokud dnes vyslovíte jiný než mainstreamový názor, jste okamžitě dezinformátoři. Jak se dá podle vás bránit nepravdivým informacím či fakenews? Je to vůbec možné?

Čím dál více tento jev nabývá na intenzitě. Za šířením dezinformací stojí jak někteří státní aktéři, tak i soukromé osoby, které záměrně vytváří chaos v hlavách lidí. Cílí hlavně na tyto oblasti: Otázky migrace, problematiku soužití s jinými menšinami, především pak s muslimy a Romy, současné vojenské konflikty, vybranou bezpečnostní problematiku, stav EU, aktivity NATO. A řadu dalších sfér lidského života.

Jak se tomu bránit?

Naučte se ověřovat si informace z více zdrojů včetně těch renomovaných ze zahraniční. Pokud stejnou informaci nenajdete v jiném zdroji, bude pravděpodobně smyšlená. Důležitou informaci chce sdělit každé médium. Vnímejte, že pravicová média mohou mít na určitou problematiku jiný názor než levicová. Státní média nemusí být vždy zárukou nestrannosti. Politická korektnost v médiích nepomáhá eliminaci dezinformací. Hledejte odpověď na otázku Proč? Komu to přináší prospěch? Nenechte se svést i tím, že zpráva konvenuje vašemu vnímání reality. Zbavte se ideologických předsudků. Ne všichni nepřátelé z minulosti jsou stále takoví, ne všichni přátelé z minulosti jsou na naší straně. Čím více o problematice víte, tím lépe se v ní orientujete. Úderné názvy zpráv, mající za cíl šokovat, přimět čtenáře k přečtení, mohou překrucovat realitu.

Sledujte i nevýrazné markanty ve zprávě, které mohou sdělované relativizovat, či dokonce potvrzovat, že jsou smyšlené. V dezinformacích jsou často chybné údaje o času a místě, a původu zprávy. Sledujte označení zdroje zprávy. „Zdroj blízký, utajený, který nemůže být zveřejněn z obavy vážných postihů apod.“ je indikací možné nepravdivosti zprávy. Bohužel takto pracují i některá běžná media, natož bulvár. Výskyt pravopisných chyb, špatná jazyková stavba věty, divně vypadající text apod., mohou ukazovat na dezinformaci.

Pozor na informace, které přináší zprávy o obrovském spiknutí firem, bank apod. na úkor lidí, aby nepřišly o obrovské zisky. Teorie spiknutí bývají mnohdy sexy. Pozor na manipulaci s fakty, které samy o sobě nejsou lživé. Dávejte pozor na záměrně šířené novinářské kachny, které mají za cíl si udělat z čtenářů legraci.

Jste autorem několika knih. Na co se v nich snažíte upozornit?

Ve svých knihách v zásadě upozorňuji na to, co je obsahem tohoto rozhovoru. V té druhé, Jak přežít nejen teroristický útok, se snažím lidem poradit, jak se chovat v určitých situacích, aby se spoléhali sami na sebe, přesně v duchu hesla – štěstí přeje připraveným. Na druhou stranu bych chtěl říct, že i když pro mnohé nemusí vyznívat nijak optimisticky, tak je to realita, ve které žijeme. Proto si ten život užijme tak, abychom ho nepromarnili a byli jsme šťastní a spokojení.

Děkuji za rozhovor.