Michl navrhne, aby ČNB více investovala do zelených dluhopisů

zelených dluhopisů, tedy cenných papírů, které slouží k financování projektů šetrných k životnímu prostředí. ČTK to sdělil Michl po jeho vystoupení na ekonomickém fóru v Davosu. V současné době má centrální banka v takovýchto dluhopisech dvě procenta devizových rezerv, tedy zhruba 68 miliard korun.
„Držíme je nikoliv jako dobročinnosti, ale kvůli tomu že poskytují výnos nad naše interní benchmarky. Vyděláváme na nich a jsme rádi, že i pomáhají. To je rozdíl mezi hysterií a akcí, mezi socialismem a kapitalismem. Na příštím jednání ke správě devizových rezerv navrhnu navýšit tyto investice. Nemůžu mluvit za celou bankovní radu, ale jen za sebe. Líbí se mi nizozemská centrální banka, která má takto nainvestováno pět procent jen z dluhopisového portfolia,“ uvedl Michl.
Devizové rezervy ČNB ke konci prosince činily zhruba 133,3 miliardy eur (3,387 bilionu korun).
Tzv. zelené dluhopisy by měly vyhovovat konceptu ESG (Environmental, social and governance criteria), tedy standardům týkajících se dopadu činnosti firem na životní prostředí a na společnost. Díky nim se zpravidla financují projekty související s životním prostředím a rozvojem regionů.
K tzv. zeleným dluhopisům se již několikrát také vyjádřil guvernér ČNB Jiří Rusnok v tom smyslu, že ČNB nebude průkopníkem v prosazování investic do tohoto typu cenných papírů. „Možná vznikne tlak na investice devizových rezerv, aby centrální banky investovaly do toho, co je zelené. Ale dokud nám někdo nevysvětlí, co je dostatečně zelené a co už ne, žádní pionýři v tom nebudeme. Rádi budeme kupovat instrumenty, které budou odpovídat svojí rizikovostí a profilem kritériím, jež vyžadujeme pro příslušné třídy aktiv, a jestli budou zelené, tím lépe,“ uvedl Rusnok například v lednovém rozhovoru pro časopis Ekonom.
ČTK