Tradice chystání výbavy u nás stále není přežitek. Téměř dvě třetiny Čechů vybavili jejich rodiče do života materiálním, finančním nebo jiným způsobem. Forma výbav se sice mění, ale úmysl zůstává.

Rodiče chtějí své děti připravit na samostatný život, zejména jim usnadnit pořízení bydlení, které je stále nákladnější. Na oblibě proto získává nejen jednorázový finanční příspěvek, ale také stavební spoření. Postupně také narůstá průměrná naspořená částka, která se za posledních deset let téměř zdvojnásobila.

Na startu do samostatného života dostalo výbavu či věno 63,7 procenta Čechů, vyplývá to z průzkumu Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinky). Stále se jedná o velmi živou a funkční tradici. Většinu věcí, co Češi dostali, skutečně používají. Nejoblíbenější je vybavení do kuchyně, to stále používá 84 procent dotázaných. Některé sváteční části výbav Češi vybalují právě nyní o Vánocích.

Výbava není pasé ani pro muže

Podle průzkumu Buřinky lidé dostávají výbavu a věno nejčastěji u příležitosti svatby (42 procent). Není to však jen doménou dcer, s prázdnou z domova neodchází ani synové. Výbavu či věno dostal každý druhý muž. Dokonce platí, že hodnotnější dary jako elektroniku, nábytek, auto, či byt dostávají muži častěji. Pro ženy pak rodiče nebo prarodiče připravují peřiny, talíře a ručníky. „Když ženy chystají dcerám výbavu, intuitivně připraví praktické věci, jako dostaly ony samy i jejich maminky. Situace se však postupně mění a stále častěji darují lidé peníze. Je však dobré, když jsou spojeny s nějakým konkrétním účelem a příběhem. Při křtu se setkávám s tím, že rodiče i takto malým dětem spoří na vzdělání,“ doplňuje Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské a rodinná terapeutka.

Pomoc není jen materiální nebo finanční

Ačkoli by se mohlo zdát logické, že většina lidí v dnešní době ocení především přímou materiální či finanční pomoc, zdaleka tomu tak není. Velký význam totiž Češi přikládají také věcem, které nejsou primárně spojeny s penězi. Pod pojmem výbava si často představí vzdělání, morální hodnoty či zkušenosti, které se v rodině předávají. Lidé si velmi váží také podpory při studiu nebo např. fyzické pomoci s rekonstrukcí nebo stavbou domu. V 51 procentech je další pomoc rodičů spojená s řešením bydlení.

Stavební spoření nebo hotovost?

Pokud dostanou Češi jako věno hotovost, převažují spíše nižší částky. Z toho 37 procent rodičů věnuje dětem do 25 tisíc korun, dalších 21 procent pak do 50 tisíc. Částka je často odrazem aktuální finanční situace rodiny. Když však rodiče pravidelně dlouhodobě ukládají peníze na stavební spoření, naspoří vyšší částky. Bezmála polovina lidí, kteří dostali od rodičů stavební spoření, obdrželo více než 100 tisíc korun. To potvrzují i statistiky Buřinky za posledních 10 let. „Na stavebním spoření rodiče dětem v průměru naspořili 109 595 korun. Sledujeme ale rostoucí trend, kdy se letos průměrná naspořená částka vyšplhala na 135 730 korun,“ doplňuje Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

Věno investujeme zodpovědně – do bydlení

Peníze a stavební spoření skoro polovina dotázaných použila na rekonstrukci či vybavení domácnosti. Dalším 26 procent pak věno usnadnilo koupi či stavbu vlastního bydlení. Dar ve výši 135 tisíc korun (cca jedno stavební spoření) by na pořízení vlastního bydlení využilo až 58 procent mladých dospělých (18-29 let).

O výzkumu

Výzkum pro Stavební spořitelnu Česko spořitelny (Buřinku) prováděla letos v listopadu společnost STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ČR ve věkové kategorii 18-75 let v počtu 1009 osob.