Stavební úřady v loňském roce povolily v Praze 5.429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2 742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává.

V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 tisíc jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních pět let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.

Dlouhodobě nelichotivé postavení Prahy v oblasti bydlení ilustruje zejména počet zahájených bytů na tisíc obyvatel. Hlavní město ve výstavbě zaostává, v součtu posledních pěti let je až na 4. místě. V absolutních číslech se loni pro všechny druhy výstavby (byty i rodinné domy) v Česku zahájilo celkem 38 677 nových bytů. Podle tohoto indikátoru se nejvíce bude stavět ve Středočeském kraji, kde plánují 6 489 nových bytů.

Dlouhodobý nedostatek nových bytů tak nadále přispívá k rostoucím cenám bydlení v metropoli. Tato skutečnost zároveň paralyzuje rozvoj hlavního města a má negativní dopad i na kvalitu života Pražanů. Pokud se zde situace s pomalým schvalováním nové výstavby nezmění, může v roce 2030 chybět už kolem 100 tisíc bytů, tedy bydlení pro zhruba čtvrt milionu lidí. Kombinaci dostupného bydlení a zaměstnání v Praze jsou tak lidé nuceni řešit pořizováním bydlení za hranicemi metropole v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Hlavní město pak svým dojížděním budou ještě více zatěžovat.

Průměrný počet zahájených nových bytů na 1000 obyvatel v krajích (2015 – 2019)

Zdroj: ČSÚ

Strategický plán města konzervativně počítá s tím, že by mělo vznikat kolem šesti tisíc nových bytů ročně. Většina odborníků se však shoduje, že reálná potřeba města, které musí uspokojit aktuální poptávku a zároveň i obnovit zastarávající bytový fond, je téměř dvojnásobná. Jen tak se podaří dohnat deficit z minulých let, který podle našich odhadů nyní již překračuje 20 tisíc bytů.

V Praze se povoluje jen zhruba 3,4 byty na tisíc obyvatel, zatímco v Mnichově je to 7 a ve Vídni 8 bytů na tisíc obyvatel. A není to tím, že by nebylo kde brát. Pokud chce vedení Prahy pro podporu nové výstavby něco udělat, konkrétní kroky by měly směřovat k rychlému schvalování změn územního plánu, a to zejména na brownfieldech, které jsou pro budoucnost a zlepšení dostupnosti bydlení v Praze naprosto klíčové. Připravuje se zde kolem 70 tisíc nových bytů, tedy zhruba dvě třetiny z celkového počtu 109 tisíc připravovaných nových bytů v Praze. Vítána je určitě i zákonodárná iniciativa, která se týká daňových změn souvisejících s bydlením.

Pro rozvoj města je ale důležitá i podpora samospráv, tedy v případě Prahy jednotlivých městských částí, které se často nové výstavbě brání. A není divu. Právě ony nesou hlavní zátěž spojenou s novou výstavbou, ale od státu získávají málo peněz na potřebné veřejné investice do občanské vybavenosti a infrastruktury. Obce, ve kterých vzniká nová výstavba, by tedy měly od státu získávat více peněz.

MICHAELA TOMÁŠKOVÁ, výkonná ředitelka Central Group